Představení hry: THE AFRICAN CAMPAIGN

Poprvé za téměř 4 roky existence blogu jsem dostal na stůl hru, která je jen o pár let mladší než já. Je to sice malinko zkaleno tím, že je to takový remake, který přinesl mnohem hezčí komponenty, ale důležité je, že bylo zachována drtivá většina pravidel původní verze. Z herního pohledu se tedy dá říct, že jsem tak trochu ochutnal, jak se hrály válečné hry z počátku 70. let.  Samozřejmě trochu přeháním (záměrně), ale ne zas tak moc. Původní hra se stejným názvem vyšla již v roce 1973 a vydala ji firma Jedko Games. Tuto australskou společnost založil John Edwards a předmětem jejího podnikání byl dovoz válečných her do Austrálie. The African Campaign (dále již jen TAC) byla Edwardsovou prvotinou. Tehdejší recenze hru často srovnávaly s kultovní hrou Afrika Korps od Avalon Hill. Dá se říct, že šlo o takovou trochu pokročilejší verzi známého hitu, za nímž stála legenda Charles S. Roberts. 

Přesuňme se ale do roku 2017. V tomto roce vychází designérská edice TAC od Compass Games. Za to si borci kolem Johna Kranze zaslouží uznání. Zmiňuji to často v novinkových článcích. Mám vždy velkou radost, když se vydavatelé rozhodnou udělat nové edice velmi starých klasik. Bohužel se v případě TAC první verze moc nepovedla. Chyby v pravidlech šlo přejít. Horším lapsusem byly špatné žetony, kterých nebylo málo. Chyb se nevyvarovala ani mapa. Je to škoda, protože Compass Games se jinak postavil k novému vydání opravdu štědře (blíže v kapitole s dojmy z hraní). A tak nakonec došlo k nevyhnutelnému. Vyšla druhá edice designérské edice! A právě tu jsem si koupil a můžu prohlásit, že už je konečně vše bez chyb.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

TAC je určena pro 2 hráče a zabývá se boji v severní Africe v období od prosince 1940 do prosince 1942. Jde o hru na operační úrovni, takže se na herní desce prohání především divize a v menší míře brigády, pluky a prapory. Na jedné straně to je britská 8. armáda pod velením generála Montgomeryho, v níž jsou zastoupené i jednotky z Austrálie, Nového Zélandu a Indie (1 až 2 žetony tu mají také Poláci, Jihoafričané, Francouzi a Řekové). Proti nim bojuje zpočátku italská 10. armáda, které velel maršál Graziani. To byl muž, kterému duce udělil titul "Pacifikátor Libye" a kterému se díky jeho brutálním metodám přezdívalo fezzánský řezník a etiopský řezník. Hráč za Osu ovládá také později přišedší jednotky slavného Afrika Korpsu včetně žetonu HQ se samotným Rommelem.

Svým charakterem je TAC hex & counter hra. Herní plán tvoří 2 pevné hexové mapy, které spolu dohromady zobrazují dlouhý pás pobřeží severní Afriky od libyjského Tripolisu na západě až po egyptskou Alexandrii na východním konci mapy. Možná někoho překvapí, že ve hře nejsou žádné scénáře. Hraje se na 50 kol, po nichž se vyhodnotí vítězné podmínky. K nim ale až později. 

HISTORICKÝ KONTEXT

Hra začíná v situaci, kdy maršál Graziani překročil z Lybie egyptskou hranici a okupoval Salum, zatímco se britské síly pod velením generála Wavella stáhly do Marsa Matruh. Navíc italské jednotky 4. divize Blackshirt okupovaly Sídí Barání. Graziani měl v této chvíli velkou šanci vyrazit směrem k Suezskému průplavu, který byl důležitý pro Brity, ale on se rozhodl na svých pozicích zakopat. V prosinci 1940, což je i první kolo ve hře, spustili Britové operaci Compass. Během následujících 2 měsíců pak rozprášili italské vojsko a Hitler povolal Rommela, aby situaci zachránil...

Situace po úvodním rozestavění. Slabé italské jednotky vlevo drží Sídí Barání, Britové se postupně shromažďují k útoku. Toto jsou všechny jednotky pro první kolo.

JAK SE TO HRAJE

Jak už bylo napsáno výše, celá hra trvá 50 kol. Hráči se v každém kole střídají v akcích, přičemž začíná vždy hráč za Brity. Volitelné pravidlo (které nebylo součástí původní hry) umožňuje nechat rozhodnutí o tom, kdo bude začínat v každém kole, na šestistěnné kostce. Struktura jednoho kola je pak pro obě strany shodná (vždy po dokončení jedné fáze následuje další):

1) Příchod posil a odvelení jednotek spojenců

Každá ze stran má pevně stanovené nové jednotky, které mohou v daném kolem posílit armádu. Oba hráči mají k dispozici tzv. Order of Battle (OOB), který přehledně ukazuje dopředu, s čím mohou oba počítat do budoucna. Specialitou u Britů je občasné odvelení jednotek z Afriky. Dochází k němu jednou za čas a je třeba s tím počítat. Pokud se má daná jednotka odvelet a není už k dispozici (nebo je na mapě, ale má nedostatečný početní stav), pak musí hráč rozhodnout, z jakých jiných jednotek této povinnosti dostojí.

V této fázi se také řeší doplnění stávající jednotek a/nebo vrácení již eliminovaných jednotek zpět na bojiště. K tomu slouží zvláštní žetony pro pěchotu a obrněné jednotky, které na herní plán vstupují přes přístavy a ve fázi pohybu se přesouvají podle standardních pravidel pro přesun. Až když jsou na stejném hexu, jako oslabená jednotka, pak teprve může dojít ke zvýšení stavu jednotky. Rozdělení těchto žetonů na dva typy je důležité pouze v případě, kdy se hráč rozhodne doplnit obrněnou jednotku na plný stav. Pak je možné použít pouze typ žetonu doplnění pouze pro obrněné jednotky.

Zatímco žetony pro doplnění posil pěchoty spojenců určuje příslušné pole na ukazateli kol, v případě Osy je to hod kostkou na zvláštní tabulce a pouze v každém lichém kole.

Začátek 8.kola. Je zde vidět již poměrně značný počet eliminovaných italských jednotek. Prázdná místa pro žetony doplnění stavů se postupně zaplní, jakmile se ty stávající použijí. Ve hře jich je menší množství.

2) Pokládání min

Počínaje 5. kolem je možné pokládat miny. Tato možnost je dostupná maximálně 3x za celou hru. Jednotka před opuštěním hexu náhodně zvolí žeton miny a položí jej na hex, kde zrovna přebývá. Jakmile později ve hře některá jednotka vstoupí na hex s minou, žeton se otočí a vyhodnotí.

3) Přesun jednotek

Přesun je v této hře velmi zjednodušený. Je to dáno terénem v severní Africe. Kolem celého pobřeží vede silnice od Tripolisu do Alexandrie. Pohyb po ní stojí jednotku pouhou 1/5 bodu pohybu. Všechny ostatní terény odeberou 1 bod pohybu. A protože některé jednotky mají třeba 4-7 bodů pohybu, dovedete si představit, jak velký úsek zvládnou, pokud celý svůj přesun absolvují po silnici. 

Herní plán složený z obou map

Přesuny komplikují pouze 2 herní prvky. Prvním je klasický ZOC (Zone of Control). Jakmile se pohybující se jednotka (nebo stack žetonů) dostane do sousedství s nepřátelskou jednotkou, musí svůj pohybu ukončit. Další nucenou zastávkou jsou terénní prvky ztvárňující vyvýšeniny a náhorní plošiny. Jednotky nemohou v jednom tahu vstoupit na tento typ terénu a zároveň jej opustit. Mohou se ale na něj přesunout a pohybovat spojitě po dalších stejných terénech. 

Pak je tu tzv. strategický přesun, který značí, že pokud jednotka cestuje pouze po silnici a nezačíná ani nekončí v ZOC, může použít dvojnásobek svých bodů pohybu. V ideálním případě tak jednotka se 6 body pohybu při strategickém přesunu překoná 60 hexů.

4) Boj

Hned na začátek musím zmínit pravidlo, které není úplně časté ve válečných hrách. Všechny jednotky aktivního hráče, které jsou v sousedství nepřátelských jednotek, musí útočit! Boj není dobrovolný. Povinnost se tak týká i jednotky, která je třeba obklopena třemi stacky jednotek. Musí útočit na všechny tři naráz. Hráči musí toto vzít v potaz při promýšlení strategie. 

Jinak je procedura vyhodnocení velice jednoduchá. Útočník i obránce sečtou bojový faktor svých jednotek. Všechny jednotky mají kromě flaků pouze jedno bojové číslo, sloužící pro útok i obranu. Flaky mají 2 bojová čísla (nižší pro útok a vyšší pro obranu). Útočník může zvýšit celkový součet o hodnotu 1-3 v závislosti na využití letecké podpory. Ta se v každém kole liší a pohybuje se od 0 do 3. 

Obránce, který stojí na hexu s vyvýšeninou, svou bojovou hodnotu zdvojnásobí. Nesmí ale na něj útočník podnikat útok z náhorní plošiny, protože pak se efekt dvojnásobku ruší.

Aktivní je hráč za Brity. Pokud ve fázi pohybu nepřesune 21. tankovou divizi ze sousedství italských jednotek, bude muset útočit na obě dvě.

Nakonec se zjistí klasicky poměr a provede hod kostkou. Tím se určí výsledek souboje na CRT tabulce. Ten může znamenat pro obě strany nejrůznější kombinace ztráty sil jednotky, eliminace jednotky, ústupu a také nulového efektu. V kapitole s mými dojmy se k CRT tabulce ještě vyjádřím.

5) Zásobování

V této fázi se kontroluje zásobování všech jednotek. Pro každou z nich musí existovat cesta k zásobovacímu centru, což jsou oba konce mapy (pro Osu západní, pro Brity východní), dále Tobrúk a Benghází (pokud je má daná strana v držení). Jednotka může být maximálně 15 hexů vzdálená od silnice, která vede k těmto zásobovacím centrům. Pomyslná zásobovací trasa nesmí vést přes ZOCy. Jednotky, které jsou vzdálené max 1 hex od ovládaného města, jsou také považované za zásobované. Jednotka, která nesplňuje podmínky zásobování ztrácí pomyslnou hvězdičku. Nejsou tedy zde žádné žetony Out of Supply.

Když už jsme u zásob, je tu zvláštní pravidlo, které platí pouze pro německé a italské jednotky. Tyto jednotky musí spotřebovat palivo navíc za každý bod přesunu v případě, že jejich pohyb vyžaduje více jak 2 body přesunu (4 body v případě strategického přesunu). Palivo se eviduje na zvláštní stupnici od 1 do 10 a jeho přísun zajišťuje hod kostkou a porovnání výsledku s tabulkou přísunu paliv na začátku každého měsíce.

Vlevo tabulka pro vyhodnocení přísunu paliva a žetonů doplnění pěchoty vojska Osy. Vpravo legenda k terénním prvků.

OSTATNÍ PRAVIDLA

A tím jsme probrali v podstatě všechny základní pravidla. Vynechal jsem jeden docela zajímavý prvek a to je možnost rozdělení divize na několik žetonů s menší silou či opačný proces, kdy se zformuje divize, pokud jsou všechny žetony, které k ní patří, na jednom hexu.

Co se týče limitu jednotek na jednom hexu, je hra docela přísná. Maximum jsou 2 divize. Brigády, pluky a prapory se počítají jako půlka divize. Takže je např. možné mít na poli 1 divizi, 1 brigádu a 1 pluk. Navíc se do omezení nezapočítávají jednotky HQ.

Jedno použití letecké podpory jsem již popsal. Je zajímavé, že ji nemůže využít obránce. Je tu ale druhý způsob využití. Hráč může položit žeton letecké podpory na nepřátelskou jednotku/stack a tím omezit její pohyb snížením bodů pohybu o polovinu se zákazem strategického přesunu.

Pohled na ukazatel kol. Symboly letadel určují počet žetonů letecké podpory (vlevo Osy, vpravo Britové). Uprostřed je kromě pořadového čísla kola také informace o počtu žetonů doplnění pěchoty. Ve spodní části pak je symbol posil, tedy zda v daném kole jsou nějaké připraveny či nikoliv.

Oproti původní hře je designérská edice doplněna o sadu volitelných pravidel. Už jsem zmínil jedno pravidlo, které řeší iniciativu pro každé kolo. Jednoznačně největší dopad na hru mají žetony událostí. Jde o oboustranné žetony, které obsahují různé akce, které mohou hráči provést v určitý okamžik. Před použitím musí hráči provést hod kostkou, zda vůbec k události dojde. Žetony se tahají náhodně a pouze v předem určených kolech. Akce s nimi spojené jsou nejrůznějšího druhu. Od zvýšení/snížení síly jednotky před bojem, přes zrychlení/zpoždění posil až po různé akce s minou. Osobně jsem tyto žetony nepoužíval, protože pro sólo hru za obě strany to nedává smysl. 

Naopak jsem využil možnost používat žeton taktické výhody. Ten je pouze jeden a po použití je předán druhé straně, která ho může použít od příštího kola, načež ho zase předá zpět atd. Použití žetonu dává možnost opakovaného hodu kostkou. A může to být i hod, který provedla druhá strana.

Dalším volitelným pravidlem je maximální úsilí při útoku a odhodlaná obrana. Hráč může použít v boji vždy jen jedno z nich. Pro úspěch obou je potřeba hodit kostkou 1 nebo 2. V případě útoku pak je odměnou posunutí v CRT tabulce o sloupec doprava. U obrany je to zrušení ústupu. Neúspěšný hod v případě útoku znamená posun v CRT tabulce doleva, u obrany musí vstřebat jednotka další ztrátu. Posledním volitelným pravidlem je možnost použít bonusové žetony pro pokládání min.

DOJMY ZE HRY

Začnu trochu zeširoka. TAC jsem hrál již na zářijovém Czech Consim Conu s Rudou z Polední pauzy. Bohužel díky okolnostem jsme oba četli pravidla pouze 1x a zjevně dost narychlo. Další negativní okolností bylo, že jsme měli na hru necelou hodinu a půl a to včetně přípravy. Při hraní jsme tedy páchali oba menší či větší chyby a celkově to mělo negativní dopad na náš dojem z hraní. V podcastu, který jsme natáčeli den poté, jsme oba na hře nenechali nit suchou. Nyní po dohrání 50 kol mohu směle prohlásit, že většina kritiky byla lichá. V následujícím textu se to pokusím obhájit.

Především je potřeba zdůraznit, že jde o jednoduchou válečnou hex & counter hru, která tak byla od počátku koncipovaná. Tomu odpovídá malý počet stran pravidel a velmi rychlý a svižný gameplay. Díky malému množství žetonů na mapě, je jedno kolo odehráno do pár minut. Celkovou dobu tak natahuje pouze maximální počet 50 kol. To může být skutečně problém pro ty hráče, kteří si chtějí jen vyzkoušet, zda je to válčení bude bavit. Postrádám zde alespoň jeden menší scénář. 

Dobrou pomůckou jsou číselné ukazatel podél silnice, které jsou rozmístěny vždy po 5 hexech. Usnadňují počítání pohybu.

Jedna z mých stížností byla, že herní mapa je zbytečně velká (široká), přitom se vše podstatné odehrává na sotva třetině herního plánu. Tato kritika z části zůstává. Oblast od Tobrúku na západ slouží primárně pro přísun posil Osy. Jenže ono to svůj smysl má. I když mají jednotky pohybující se po silnici velký akční rádius, musí si hlídat palivo. Jakmile vstupují přes Benghází, rovnou spotřebovávají 2 pohybové body a tudíž musí čerpat palivo, kterého je nedostatek. 

V naší hře s Rudou se zastavila fronta u Sídí Barání a během těch pár kol se skoro nezměnila. V mé hře to bylo jinak. Zde se projevil efekt napnuté gumy od trenýrek. Britské síly na začátku zatlačily Italy až k Tobrúku, který náporu odolal, a protože na scénu vstoupil Rommel s Afrika Korps, došlo k protiofenzívě a Britové museli ustupovat. Zachránil je až terén na egyptsko-libyjské hranici, který poskytoval obránců bonus. I když hlavně Němci tlačili, došlo už jen k drobnému posunu směrem na východ. 

S tím souvisí jedna věc, která je na hře skoro až geniální. A to jsou vítězné podmínky. Hráč za Osu zvítězí, pokud dostane jednotky v celkové bojové síle 12 a více ven z východního okraje mapy, přičemž je dokáže další dvě kola zásobit. Jde o vítězství okamžité, takže není nutné čekat celých 50 kol. Hráč za Spojence vyhrává tím, že tomu zabrání, ale zároveň musí mít v držení Tobrúk. Pokud nedojde k ani jedné z těchto situací na konci 50. kola, skončí hra remízou. Tyto podmínky krásně nutí obě strany vést útočnou válku. Má partie skončila po 50 kolech remízou, přestože obě strany se v průběhu války pokusily o riskantní ofenzívu. Tady získává hra ode mě spoustu kladných bodů.

9. kolo - Britové zatlačili Italy až k Tobrúku

Dalším předmětem kritiky byly souboje. Trochu nám vadila až přílišná jednoduchost, ale udivovala nás především CRT tabulka. Jednoduchým soubojům jsem nakonec přišel na chuť, jde přece o vstupní válečnou hru. S výsledky v CRT tabulce mám však problém pořád. Jsou tam totiž některé kombinace, které bych tam nečekal. V drtivé většině her funguje, že čím vyšší hod, tím lepší výsledek pro útočníka. Tady to funguje obdobně u hodů 1,2 a 6. U zbylých výsledků hodu kostkou je to občas divoké. Uvedu příklad. Mám převahu 2:1 a hodím 4. Výsledkem je, že pouze já (útočník) utrpím ztrátu. Pokud bych u stejného poměru sil hodil 3, byl bych na tom lépe. U poměru sil 1:1 má stejný negativní dopad hozená pětka. Je pravda, že se jedná o výjimečné případy, ale stejně člověk při hodu kostkou vlastně neví, jestli si má přát vysoké číslo nebo ne.

22. kolo - Britové ustupují a budují obranu na libyjsko-egyptské hranici

Chybně vyhodnocované zásobování v naší hře na Consimu způsobilo, že jsme jednotky podvědomě držely poblíž silnice u pobřeží. V mé hře se boje rozhořely i v jižních částech, což jednoznačně přispělo k lepšímu pocitu. Absence artilérie a abstraktní forma letecké podpory omezená jen na útok sice trochu mrzí, ale je potřeba mít na mysli, že jde o vstupní hru. Volitelná pravidla jsou fajn, i když jsem využil jen 2 z nich. 

Hra obstála i po stránce kvality komponent. Herní mapa je pevná a ilustrace funkční. Žetony jsou z tvrdého materiálu a dostatečně veliké. Jedinou vadou na nich mohou být zvolené pastelové barvy. Rozeznat italské a německé jednotky může činit některým (barvoslepým) lidem velké problémy. Na herním plánu navíc je spousta informací, které není třeba hledat v pravidlech nebo na pomocných kartách. 

Pravidla a 2 oboustranné pomocné karty

ZÁVĚR

TAC splňuje velkou většinu parametrů pro vstupní a relativně jednoduchou válečnou hru pro dva hráče (případně pro ty z nás, kteří rádi hrají sólo za obě strany). Má jednoduchá pravidla, pěkné komponenty, tahy se rychle střídají a hra krásně plyne. Odradit může tak trochu zbytečně velký herní plán a celková doba hraní, protože zde chybí kratší scénáře. Hra také může působit negativně svou cenou, protože v tomto směru jsou levnější některé díly série Standard Combat Series od MMP. Za sebe musím hru pochválit, i když některé výtky zůstávají. Není to samozřejmě žádná bomba, ale velmi slušná válečná hra, kterou si klidně zahraji znovu, protože po té remíze mě napadla spousta nových strategických postupů za obě strany a byla by škoda je nevyzkoušet! Do pozitivního hodnocení bych zakomponoval i fakt, že jsem vůbec nevnímal, že hraji 50 let starou hru.

Konec 50. kola - remíza. Nenechte se zmást malým počtem německých a italských jednotek. V poslední fázi hry se totiž pokusily probít přes frontovou linii a nedopadlo to vůbec dobře. Nicméně Britové už neměli čas dostat se znovu k Tobrúku.

Komponenty

2 pevné herní mapy
1 arch se 176 žetony
2 pomocné oboustranné  A4 karty
1 pravidla (16 stran)
2 A4 karty Order of Battle s přehledem posil

Designér	John Edwards
Rok vydání	1993 a 2017
Vydavatel	Compass Games
Počet hráčů	1-2