Přeskočit na hlavní obsah

Představení hry: MR. PRESIDENT: THE AMERICAN PRESIDENCY, 2001-2020

Nápad vytvořit deskovou hru, v níž bude v hlavní roli prezident USA (alias POTUS), a který se začal rodit v hlavě designéra Gene Billingsleyho, rozhodně nebyl v historii deskových her první. Jenže žádná z her, která se pokusila "simulovat" práci prezidenta v Oválné pracovně, nezaznamenala větší úspěch. Žádná z nich se ani náznakem nepokusila o tak široký záběr. Mnohem častěji (a jednoznačně s větším úspěchem) se designéři snažili dávat hráčům možnost zúčastnit se prezidentských voleb. Cílem hráčů pak je americké volby vyhrát. Z těchto her vyčnívá výborný (a komerčně úspěšný) titul 1960: The Making of the President, shodou okolností také od GMT Games. 

Jak již bylo zmíněno v úvodní větě, byl Mr. President ve vývoji neuvěřitelně dlouhou dobu. V programu P500 se položka s touto hrou objevila už někdy před 6-7 lety. Tehdy nebylo vůbec zřejmé, o čem přesně hra bude. Vzpomínám si na své pocity, kdy jsem na jednu stranu tušil, že to bude velká hra, ale přitom jsem měl pochyby o tom, zda to může dopadnout dobře. Postupem času zájem o hru opadl, protože se nové informace neobjevovaly a dostupné nebyly ani obrázky komponent. Situace se změnila až v posledních 2 letech, kdy interní časopis Inside GMT zveřejnil postupně několik článků, v nichž byly nastíněny stavební kameny hry a konečně byly zveřejněny i nějaké obrázky. Když pak v rámci newsletteru (který mimochodem má na starosti právě autor hry Gene Billingsley) GMT poukázalo na to, že hra bude dodávána v obří 4" krabici, dostala hra už konkrétní obrysy. GMT se navíc vytasilo s příznivou cenou v rámci P500. Autor hry už tu byl několikrát zmíněn. Sám přiznal, že vytvořit tuto hru bylo jeho dlouholetým snem. O tom, zda se mu tento sen povedlo přetavit ve skvělou hru, svatý grál sólohraní, ukáže samozřejmě až čas. Nicméně v tomto článku se, kromě rozebrání herních mechanik, pokusím sepsat i své dojmy, protože jsem s hrou strávil více než 30 hodin.

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

O čem tedy přesně hra je? Je to ryzí solitér, což je třeba zdůraznit na prvním místě. I to je dle mého jeden z důvodů, proč trval vývoj tak dlouho. Úlohou hráče je vzít na bedra povinnosti čerstvě zvoleného prezidenta USA a vypořádat se se všemi problémy na domácí a zahraniční scéně během svého čtyřletého volebního období. No a protože v USA je možné být zvolen i na další 4 roky, mohou ti nejlepší hráči, pokud mají podporu své strany, být zvoleni podruhé a strávit v Oválné pracovně dalších 48 měsíců. To ale platí pouze za podmínky, že vás události nedonutí prezidentské křeslo opustit mnohem dříve. A věřte, že podmínek, které mohou spustit hráčův předčasný a neslavný odchod, je požehnané množství.

Hru jednoznačně zdobí její procedurální charakter. Jedno kolo odpovídá jednomu roku v úřadu a  po 4 kolech nastává konec prvního období. Výraznou dominantou hry je tabulka na herním plánu, zobrazující strukturu kola. To je srdcem celé hry!

Detail struktury jednoho prezidentského roku

A z obrázku je doufám patrné proč. Hru hrajete jednoduše tak, že odehrajete akce, které jsou pro dané políčko dané a pak posunete žeton dolů. Pokud je žeton v daném sloupci na nejspodnějším místě, přesouvá se na nejvyšší pozici v sousedním sloupci. Akce, které jsou asociované s konkrétním polem jsou podrobně popsané nejen v pravidlech, ale také na speciálním flipbooku, který je zpracován (nebál bych se napsat) geniálně. Zde patří velký plus lidem v GMT, že šli náročnější cestou a zvolili pro zpracování jednak kroužkový hřbet a k tomu ještě pevné kartonové listy. Navíc neváhali vytisknout některé části opakovaně, aby hráč nemusel neustále přelistovávat. Ve flipbooku hráč tráví jednoznačně nejvíce času, takže si umím představit, jak by vypadal jeho stav, pokud by se použily řekněme "standardní" materiály. Mám pocit, že jde o první takový pokus v rámci historických (válečných) her. 

Srovnání flipbooku s manuálem k PC hře F-22 Total Air War

Zpět ke zmíněné procedurální stránce hry. Každá akce hráče a každý postup určený hrou má přesně dané instrukce, které v drtivé většině zahrnují jeden nebo více hodů kostkou s použitím DRM a následné vyhodnocení. Má to jeden skvělý bonus. Hru je možné začít hrát i bez předchozího velkého studování pravidel. S pravidly je možné se seznámit průběžně, flipbook je takto nastaven. 

PREZIDENTŮV TÝM

Prezident v úřadu není úplně sám. Po ruce má 4 další členy kabinetu. Jedná se o viceprezidenta, ministra obrany a zahraničních věcí a ředitele (kanceláře) Bílého domu. Tito lidé (mohou to být i ženy) mají vedle svých charakteristik i jména a v průběhu hry mohou díky zkušenostem získat lepší statistiky. Jejich využití je dvojího charakteru. Hráč prostřednictvím nich může odehrát akce spojené s jejich funkcí. Může ale také využít pro některé akce jejich bonus v podobě DRM. Jsou také jenom lidí, takže se mohou zaplést do některých skandálů (stejně jako prezident sám), které rozhodně prezidentovi radost neudělají. Prezident také může za určitých podmínek členy kabinetu vyměnit.

STRUKTURA KOLA

Jak jsem už psal, jeden rok v úřadu rovná se jedno kolo. V něm se odehraje celkem 5 skupin akcí:

  • Zvláštní aktivace pro USA
  • Aktivační fáze 1
  • Aktivační fáze 2
  • Aktivační fáze 3
  • Aktivační fáze 4
  • Závěrečné aktivace včetně úklidové fáze spojené s koncem kola
Aktivační fáze 1 a 3 jsou téměř identické a totéž je možné napsat i o aktivačních fázích 2 a 4. Nemá cenu zde vyjmenovávat, co vše je součástí každé fáze (uvnitř sloupečku) na ukazateli průběhu kola. Většinu těchto procesů se pokusím rozebrat dále v kapitolách. Obecně ale platí, že se až na výjimky střídají akce hráče a postupy, které řídí hra. Rád bych už nyní zdůraznil, že tyto postupy AI nejsou vždy namířené proti hráči. Záleží na hodu kostek, na charakteru otočené karty a také na stávající situaci v USA a ve světě. 

STŮL PLNÝ HERNÍCH PLÁNŮ

Kompletní využití mého rozkládacího stolu. Do záběru se nevešly misky s žetony, pravidla a další booklety, karty a další komponenty.


Jedním z důvodů, proč GMT přešlo na 4" krabici, jsou herní plány. Základem jsou 2 pevné desky, které se jen s obtížemi vejdou rozložené na klasický stůl. Na nich je zobrazeno ohromné množství ukazatelů, stupnic a pak zajímavým způsobem pojatá "mapa světa". To je něco, co asi upoutá pozornost každého, kdo se přichomýtne k rozehrané hře. Nejde o klasickou mapu, nýbrž o 11 sektorů či oblastí, které po bližším ohledání dávají smysl. Samostatné oblasti tu mají USA, Rusko, Čína, Eurozóna, Východní Evropa, Blízký východ, Afrika, Střední Amerika, Jižní Amerika, Střední/Jižní Asie a Asie/Pacific. 

Celkový pohled na část herního plánu s jednotlivými region

V jednotlivých oblastech se sledují různé ukazatele jako je stav ekonomiky regionu, vztahy s USA, stabilita, stupně napětí v regionu nebo vojenské jednotky USA. Zároveň se region může zaplnit teroristickými skupinami, nestabilními státy, v zemích může vypuknout občanská válka a co je asi nejhorší, že v některé nestabilní zemi se může chopit vlády zlotřilý režim (rogue state) a výsledkem pak je poměrně silně negativní dopad na celý region.

Blízký Východ - neklidný region, kde probíhá občanská válka, Čína i Rusko zde uplatňují svůj vliv a o teroristické skupiny není nouze. Úroveň regionálních krizí se blíží maximu. USA zde mají slušnou vojenskou přítomnost a také velmi blízké vztahy s Izraelem, ale v regionu je také Írán se svou snahou o jaderný arzenál.

Střední část herního plánu je vyhrazena nejrůznějším ukazatelům domácí politiky. Najdete zde samotný prezidentům tým a jejich priority v oblasti implementaci nových zákonů, efektivnost kabinetu, situaci v Kongresu, ukazatele bezpečnosti v zemi, vztahy s médii, zajímavý proces "životního cyklu" zákonů a řadu dalších herních prvků.

Levá část je věnována především sledování vývoje 10 nejvýznačnějších konfliktů, které hrozí přerůst ve válku. Zaznamenává se i stupeň vývoje jaderných zbraní Íránu a Severní Koreje. A v neposlední řadě jsou zde ukazatele, jak jsou na tom dobře USA, Čína a Rusko ve vývoji letectva, v kybernetice, ve vývoji strategických zbraní a dalších důležitých vojenských aspektech.

Prostor věnovaný balíčkům karet. Pod ním je evidence vývoje jaderných zbraní pro Írán a KLDR.


Toto vše pojmou oba herní plány, ale hře to nestačí. Máme tu ještě 2 další menší plány, tentokrát už jen z kartonu, které slouží pro dobírání žetonů a pro sledování až 5 válek.

HRÁČ A JEHO MOŽNOSTI

Pojďme se nyní podívat, jakým způsobem se může prezident ve hře projevovat. Celkem logicky musí prezident čelit výzvám na dvou frontách. Na domácí scéně usiluje o prosazení zákonů, které z jeho pohledu pomohou ekonomice, bezpečnosti nebo obecně lepšímu žití běžných obyvatel. V zahraničí pak musí čelit nejrůznějším konfliktům v nestabilních regionech a omezovat vliv Číny a Ruska. To je samozřejmě hodně zevšeobecněný popis a proto se na obě oblasti podíváme podrobněji.

Množství akcí, které může hráč provést je na ryze procedurální hru překvapivě velké množství. Můžeme je rozdělit do 4 hlavních oblastí:

  • Akce zaměřené na domácí politiku (10 akcí)
  • Diplomatické akce (9 akcí)
  • Vojenské akce (7 akcí)
  • Prezidentské akce (celkem 7 akcí, které spadají do předchozích 3 oblastí)

Ke každé skupině akcí je k dispozici speciální A4 oboustranná karta, na které je vysvětleno, proč danou akci zahrát, co z ní bude hráč mít, jaké podmínky jsou nutné pro její zahrání a pak jak tuto akci zahrát. Toto odlišení je důležité, protože členové kabinetu mohou volit akce pouze v rámci své působnosti. Takže např. ministr zahraničních věcí může volit akce pouze z karty diplomatických akcí, viceprezident má na výběr diplomatické a domácí akce. Prezident má výsadní roli v tom, že může volit jakoukoliv akci, pokud hra neomezí v daný okamžik výběr akcí na jednu či dvě oblasti.

Přední strany všech 4 karet akcí

Určitě nemá smysl uvádět kompletní výčet akcí, nicméně některé z nich neuškodí zmínit, případně rozebrat. Následující kapitoly stručně naznačí potenciál hráče jako prezidenta, který může ve hře využít. Co je nutné zdůraznit, je fakt, že až na řídké výjimky není úspěch akce automatický. Velmi zlý hod (často s příspěním DRM) může znamenat promarnění akce nebo dokonce může způsobit zhoršení situace!

Dalším klíčovým herním prvkem jsou akční body. Jejich počet se určí vždy na začátku kola a hráč by je měl využít během kola, protože na jeho konci o zbylé akční body přichází. Akční body mají více využití. Některé akce vyžadují utracení 1-2 bodů. Hráč také může utratit 2 AB, aby mohl provést akci navíc. Některé akce zase povolují směnit AB za výhodný modifikátor hodu kostkou.

DOMÁCÍ POLITIKA

Portfolio akcí spojených s domácí scénou se díky třem prezidentským akcím šplhá na číslo 13. Prezident a někteří členové kabinetu se mohou pokusit stimulovat ekonomiku, cílit na teroristické skupiny uvnitř USA, diskreditovat oponenty v Kongresu, vyvíjet snahy o zlepšení vztahů uvnitř vlastní strany, podnikat kroky pro úspěšné přijetí navržených zákonů nebo odstranit žetony tenze z preferovaných záměrů prezidentova kabinetu. Samotný prezident také může uskutečnit cestu a navštívit města a lokace v zemi za účelem zvýšení souhlasu veřejnosti s jeho kroky a pro zlepšení vztahů s médii. Ukazatel souhlasu veřejnosti je poměrně zásadní a jeho hodnota má vliv nejen na řadu akcí hráče i postupů řízených hrou, je také jedním z nosných ukazatelů pro vítězství či porážku ve hře.

Jaké informace tedy prezident má o dění ve své zemi? Ekonomika je zobrazena na relativně jednoduché stupnici od 3 do 7. Zajímavě je řešen pohyb žetonu po stupnici. Pokud má dojít ke zlepšení nebo zhoršení ekonomiky, umisťuje se žeton zhoršení/zlepšení ekonomiky. Nejde tedy o okamžitý posunu nahoru či dolů. Ovšem pokud již je položený žeton zhoršení/zlepšení ekonomiky, pak se původní žeton odstraní, nový se nepokládá a pokud to byl stejný směr (zhoršení/zlepšení), pak se posune o jednu pozici daným směrem žeton stavu ekonomiky. Tento mechanismus je využit i v některých dalších ukazatelích na herním plánu. Lepší status ekonomiky dává hráči možnost zahrát až 2 zvláštní ekonomické akce, které mají dopad i na země mimo USA.

V horní části je prezidentův tým včetně atributů samétného POTUSe. Zbylou část tvoří priority v oblasti legislativy, priority kabinetu, jeho efektivnost a také vztah prezidenta se svou vlastní stranou.


Vztah s médii a Kongresem, bezpečnost země a postoj světa vůči USA je evidován na trochu větší stupnici (od 2 do 8), přičemž se nepoužívá "dvojstupňový" posun jako u stavu ekonomiky. Hodnoty jednotlivých ukazatelů mají dopad především na DRM, ale účinky se projevují i nepřímo na vyhodnocení některých postupů. Poslední dvě stupnice zobrazují vztah prezidenta s jeho vlastní stranou a také efektivitu kabinetu.

Zpráva o stavu země převedená na číselná hodnocení

Legislativa

Velmi zajímavě je řešena legislativní část. Prezident a jeho kabinet si stanoví na začátku svého mandátu legislativní priority, což znamená výběr 3 zákonů, které se bude snažit prosadit a k tomu ještě náleží oblast zákonů, které slíbil během kampaně. Vedle toho existují priority veřejnosti (Top 5). Zákonů je hodně a nejsou to jen nějaké generické názvy. Najdete zde daňovou reformu, balíček zákonů na podporu vytváření pracovních míst, zákony na posílení energetické nezávislosti, na podporu vzdělávání atd. Každý zákon přináší v případě schválení Kongresem několik bonusů. Jenže finta je v tom, že zákony může navrhnout i protistrana. Pak záleží i na tom, kolik máte v Kongresu spojenců a/nebo odpůrců. Ti navíc mohou být radikální nebo umírnění a nesou také na sobě číslo ,které udává jejich vliv na média. K tomu všemu máte Kongres, kde může mít převahu vaše strana, ale může to být naopak, případně mohou být síly vyrovnané. Toto vše hraje (společně s hody kostek) roli při prosazování zákonů. Když se nějaký zákon uvede do praxe, můžete z něj získat pozitivní efekty, pokud zároveň patří do některé z vámi avizovaných legislativních priorit. Prezidentovým právem je i možnost vetovat daný zákon (se všemi důsledky).

Situace v Kongresu (v tomto případě více oponentů než přátel) a proces přijímání zákonů (aktuálně 2 zákony, jeden navržený prezidentem, druhý opozicí)

Priority kabinetu

Na začátku hry stanoví prezident a jeho kabinet 6 politicko-ekonomických oblastí, na které se hodlá zaměřit. Vždy 1x za kolo dochází k hodu kostkou pro každou z těchto oblastí a pokud je hod úspěšný, získá hráč příslušnou odměnu. Čím vyšší priorita, tím vyšší šance na úspěch. Takže např. u priority 6 je úspěšný hod pouze 1. U priority 5 jsou to hody kostkou 1 a 2, u té nejvyšší pak hody 1 až 5.

DĚNÍ VE SVĚTĚ

Prezident, viceprezident, ministr zahraničí i ministr obrany mají ve své gesci akce, které zahrnují spoustu možností, jak se popasovat v tak složité oblasti, jakou je světová geopolitika. 

Jedna skupina akcí se zaměřuje na boj s terorismem. V jednotlivých oblastech nebo regionech ve světě téměř kontinuálně vznikají teroristické buňky, které postupně zvyšují počty svých stoupenců a prosazují své metody. USA v této hře má prostředky k tomu, aby tyto skupiny dostala do hledáčku a pak na ně i zaútočila. Zničit teroristickou skupinu ale není vůbec jednoduché. Je třeba díky špionážním akcí (nebo pomocí spolupráce s místní vládou) nejprve sehnat o skupině informace, pak je zaměřit, lokalizovat a teprve následně je možné útočit pomocí dronů nebo výsadkem. A důsledky chybně provedeného útoku mohou být fatální - oběti mezi civilisty, zhoršení vztahů s USA, pokles veřejné podpory, zhoršení vztahu s médii atd. 

USA mají v řadě regionů své spojence. V eurozóně NATO a Velkou Británii, na Blízkém východě Izrael, v Pacifické oblasti Austrálii a Japonsko apod. Vztahy s nimi prochází 3 stupni vývoje (odcizené - blízké - velmi blízké). Jedna z akcí tedy míří na posílení tohoto vztahu, který je velmi důležitý pro řešení problémů v oblasti. Velmi často používanou akci je omezování vlivu Číny a Ruska, protože nechcete prohrát hru právě kvůli tomu, že celkový počet žetonů vlivu jedné či druhé země dosáhl kritické hodnoty. S Ruskem i Čínou je možné v rámci další akce sjednat summit, který se řídí zajímavou procedurou a může přispět ke zlepšení vztahů. 

Jak už bylo zmíněno v jedné z předchozích kapitol, eviduje se u každé oblasti její postoj k USA a také úroveň krizí uvnitř oblasti. Pro zlepšení hodnot těchto ukazatelů jsou k dispozici dvě diplomatické akce. USA také mohou přispět svou akcí na snížení napětí v jednom z 10 probíhajících konfliktů (nikoliv válek). Mezi další akce patří možnost sjednat ekonomickou dohodu, uvalit sankce, sjednat mír ve válečném konfliktu nebo v zemi, kde zuří občanská válka. 

Vojenské akce zahrnují operace s vojenskými jednotkami USA. Těch je několik druhů a POTUS může provádět jejich relokace. Jednotky mohou působit v jednotlivých oblastech, ale v případě námořních sil (letadlové lodě a vyloďovací síly) brázdí oceány a mohou tak zasahovat ve více regionech. Velmi propracovanou akcí je kybernetický útok na nepřátelskou zemi, což může být i zmíněný "Rogue State". V pravomoci ministra obrany nebo prezidenta je i vyvolání války.

Ukazatele stupně vývoje ve vojenských a technologických oblastech USA, Ruska a Číny

Asi každého napadne klasická akce prezidenta a to jeho cesta do vybraných zemí či oblastí. Jednou z odměn úspěšně vykonané cesty jsou žetony dobré vůle OSN, které mohou být využity během procedury, v níž je právě OSN hlavním hybatelem. OSN v každém kole působí na ty nejméně stabilní oblasti s cílem poskytnout humanitární / sociální / ekonomické pomoc.

MOCNÍ PROTIVNÍCI

Čína a Rusko - dlouholetí rivalové Američanů. Obě země mají k dispozici v rámci jednoho kola sadu akcí, jejichž počet ovlivňuje řada věcí, především postoj země (zde jsou pouze hodnoty 1 a 2, přičemž dvojka znamená agresivní postoj). Každý stát má svůj vlastní booklet, v němž je přesně stanovený postup, co vše se musí provést. Nejde o nějakou excelentní aplikaci "umělé inteligence" hry, procedura se celkem logicky snaží dle situace ve světě dosáhnout hlavních cílů, totiž uplatnění vlivu ve světě, zhoršení vztahů USA se spojenci, zvýšení nestability v oblastech, které nejsou blízko hranic (a naopak zklidnění situace v příhraničních oblastech, protože ani Rusko, ani Čína si nepřejí chaos ve své blízkosti). 

Situace v Rusku vyvolává vrásky na čele prezidenta. Příliš mnoho žetonů tenze. Čína zase překvapivě bojuje se špatnou ekonomickou situací

Obě země mají stupnici vztahů s USA a sledují svou ekonomickou úroveň. Protože jde o globální svět, negativní dopady na ekonomiku např. Číny se může negativně odrazit ve zhoršení ekonomiky USA nebo Eurozóny. Během hry se do Číny a/nebo Ruska umisťují žetony tenze, které negativním způsobem hýbou s počtem akcí země, ale působí také jako DRM při uplatnění akcí. Proto je i v zájmu USA, aby těchto žetonů nebylo příliš.

VÁLKY

Válečných konfliktů (nezapočítávají se do nich občanské války) může být maximálně 5. Vypuknuvší šestá válka znamená konec hry a odstoupení prezidenta ze svého úřadu. Na začátku sandboxového scénáře "zdědí" nový prezident válku s Tálibánem (začíná rokem 2001). Další války mohou vypuknout díky událostem na kartách, ale může k nim dojít i vyhrocením jednoho z deseti předdefinovaných konfliktů, pokud na stupnici stavu konfliktu dojde k posunu na nejnižší pole stupnice. 

Ukazatel vývoje konfliktů včetně relativního vyjádření poměru sil

K vyhodnocení války dochází 2x za kolo. Při vyhodnocení se berou v potaz vojenské síly obou stran (útočníka i obránce). Zde právě hrají roli i americké jednotky v oblasti, pokud je jednou z válčících stran USA nebo jejich spojenec. Válka prochází na stupnici vývoje války různými stavy, které na obou koncích stupnice značí vítězství jedné či druhé strany. Válka má několik podob. Může jít o válku ryze námořních a/nebo vzdušných sil nebo o válku, kde se kombinují všechny typy jednotek, což je nejčastější případ. Charakter války se ale může změnit na guerillovou válku. 

Detailní pohled na status dvou probíhajících válek. USA ve válce s Talibánem vyhrávají, ale válka není u konce. Válka na korejském poloostrově vypadá dle poměru sil vyrovnaně (6:6), ale nejsou zde započteny síly USA v regionu.

AKCE ŘÍZENÉ HROU

V průběhu kola je hráč vyzván, aby provedl nejrůznější akce, které nejsou jeho a které simulují dění v USA nebo ve světě. V této kapitole popíšu většinu z těch akcí, abyste měli představu, co vše hra řídí a do jaké šířky se pouští.

Chit-pull žetony

Nejčastější akcí je tažení chit-pull žetonů a jejich vyhodnocení. Je jich více typů a většinou spustí nějaký složitější postup, který je potřeba provést. To může znamenat například otočení karet z balíčku krizí. Ty mají často velmi nepříjemné události (terorismus, přírodní neštěstí, obří vlnu migrace apod.). Chit pull žeton může značit také nějakou domácí krizi nebo krizi v některé ze světových oblastí. Velmi zajímavým efektem žetonu je regionální summit v některé z oblastí po celém světě. Autor hry pěkně implementoval charakter některých událostí, které se opakují. V takové situace otočíte kartu z balíčku, vyhodnotíte, ale pak ji nedáte na odhazovací balíček, ale přesunete ji do přihrádky pro další opakované využití. 

Přehled všech typů chit-pull žetonů (nic nepotěší hráče více než dobrání žetonu dobrých časů!).

Akce spojenců a nebezpečných režimů

Během jednoho kola dojde k této aktivitě celkem 4x. Je již předem dáno, kteří spojenci a které "rogue" státy patří do těchto 4 skupin. Hráč na začátku kola zamíchá žetony reprezentující tyto skupiny, takže neví předem, v jakém pořadí půjdou do hry. Jakmile přijde na řadu akce spojenců, otočí se žeton skupiny a provedou se akce. Pro ilustraci uvedu, že třeba ve skupině A je EU, NATO, Jižní Korea a Írán, v béčku pro změnu Velká Británie, Japonsko a KLDR. Při provádění akcí spojenců má hráč možnost výběru akcí spojence. Náhoda spolu s DRM pak ještě rozhodne o jednostranné akci spojence, kterých je od 8 do 12. V případě zemí jako Írán, KLDR nebo rogue státy je POTUS pouze pasivním divákem a sleduje bez dechu, co vše tyto režimy přichystají. Na konci této procedury, která má vlastní booklet, se řeší progres u nestabilních států.

Už jsem naznačil, že aktivním činitelem ve hře je i OSN. Ta přichází ke slovu 2x za kolo a výsledkem její činnosti jsou 4 akce na podporu nepříliš stabilních oblastí. POTUS následně může využít svého vlivu a zahrát jednu či dvě akce z rejstříku akcí souvisejících s OSN. 

K vyhodnocení vývoje probíhajících válek dochází 2x za kolo. Součástí této procedury je i vyhodnocení probíhajících občanských válek. Stejnou frekvenci provedení má i zvláštní procedura simulace teroru nebo chaosu (v závislosti na hodu kostkou). Ani v jednom případě nelze očekávat pozitivní následky.

Konec kola

Pokud se protlučete úskalím prvního kola, čeká na vás zdánlivě fádní a rutinní fáze "Cleanup & Consequences". Úklidová část je ještě v pohodě, v podstatě jde o "reset" některých ukazatelů, přesunutí žetonů na počáteční pozice a vytvoření balíčku karet pro další kolo. Část věnovaná následkům událostí během uplynulého roku je však zcela zásadní a může být fatální! Probíhá totiž aplikace dopadu stability všech oblastí ve světě na růst terorismu, kde hraje hlavní roli ukazatel stability. Nedosti na tom, že už tady může dojít k rapidnímu růstu teroristických skupin, následuje další fáze, kdy se simuluje plánování a rekrutování teroristů. K tomu připočtěte řešení dopadu rogue států a efektů probíhajících válečných konfliktů a můžete jen zírat, jak moc se změnila situace ve světě. A pořád není konec. USA mohou zanechat v oblastech, kde mají své jednotky (nebo tam válčí) svůj "otisk". Ten je skrytý, dokud nepřijde v této fázi řada na otočení žetonu "otisku" a jeho vyhodnocení. 

V rámci řešení následků mohou být i příjemnější efekty. Např. pokud USA sjednaly obchodní dohodu nebo je veřejná podpora prezidenta na vyšší úrovni. Záleží také na tom, jak zdravá je ekonomika EU. 

Konec kola. Umístěné žetony napovídají, k čemu došlo u některých políček struktury kola.

U sandboxových scénářů se po každém kole vyhodnocuje, zda nedošlo k automatické výhře (opravdu raritní situace) nebo porážce. V případě konce druhého kola probíhají volby do Kongresu, které mohou změnit poměr sil. Pokud ustojíte 4 roky, můžete se ucházet o znovuzvolení. K tomu ale potřebujete mít podporu své strany, která může nominovat někoho jiného. Hra umožňuje hrát dále, byť to znamená, že převezmete roli úspěšnějšího kandidáta. 

Neúplný postup na konci kola v rámci fáze Cleanup & Consequences

Cestou k vítězství v sandbox scénáři jsou tzv. "Legacy points". Jsou takovým abstraktním obrazem vaší celkové performance. Tyto body získáváte za přijetí zákonů, za dosažení velkých úspěchu v sociální oblasti, za dosaženou veřejnou podporu nebo pokud jste agentem míru. Body přichází i za znovuzvolení po 4 letech nebo pomocí některých událostí. 

Naopak tyto body můžete ztratit pokud podpora veřejnosti klesne pod 34% na konci úřadu nebo máte bídné vztahy s vaší vlastní stranou nebo byly vyčerpány všechny žeton tenzí a není už odkud je brát. Také porážka při opětovném pokusu o zvolení znamená ztrátu bodů. I zde mohou události donutit hráče přijít o body.

To vše platí až pro dokončení mandátu prezidenta. POTUS však může skončit mnohem dříve, pokud je splněna některá z podmínek pro automatikou porážku. Těch je celkem 13 a já je nebudu zde jmenovat všechny. Uvedu pouze ty nejčastější. Hra končí v případě, kdy počet žetonů vlivu Ruska nebo Číny dosáhne konkrétní hodnoty (9 resp. 15). Nesmí se také stát, že vypukne válka mezi NATO a Ruskem nebo mezi Japonskem a Čínou. Dalším spouštěčem konce hry je případ, kdy se ukazatel jaderného arzenálu Íránu a/nebo KLDR dostane na poslední úroveň a zároveň je tato země ve válce (to byl i jeden můj případ). Pikantní je teoretický impeachment prezidenta díky skandálům jeho samotného nebo některých členů kabinetu. Jednoduše je těch indikací, které hráč musí sledovat hodně, a proto se nesmí podcenit žádná z nich. 

Zlaté pravidlo hry říká, že světová aréna je místo, kde můžete prohrát, ale domácí scéna je hřiště, kde můžete zvítězit.

DOJMY Z HRANÍ

Doufám, že z dosavadního popisu fungování hry je zřejmě, jak epická záležitost to je. Nejde o hloubku, šíře záběru je to, co dělá hru tak monstrózní. Tento dojem zanechává nejen samotná krabice, velikost herního plánu a množství komponentů. Samotné hraní je epické. Dlouhá doba vývoje neměla fatální následky, kterých se někteří obávali. Tím, že je děj zasazen do roku 2001 (sandbox scénář) nehrozí, že bude hra postrádat nějaké události či akce, které by byly v dnešní době nelogické nebo úplně nesmyslné. 

Ve svém preview ke hře jsem vyjádřil tyto obavy:

Trošičku ve mně hlodají obavy, že to bude hlavně o tom, snížit tento ukazatel a zvýšit jiný ukazatel (zjednodušeně řečeno). Jinými slovy, že herní náplň bude až příliš stejná a repetitivní. Dále mám strach z AI. Zda při té ohromné šíři záběru bude AI výzvou, a zda se nakonec neukáže jedna nebo dvě strategie jako jednoznačně vítězné.

V tom, že nejčastější aktivitou hráče bude posouvání žetonů na ukazatelích nahoru/dolů nebo doleva/doprava, jsem se nemýlil. Ale obavy z opakování stále stejných činností nebo snad dokonce z nudy byly liché. Struktura jednoho kola je tak pestrá, že mě to až šokovalo. Tohle jsem opravdu nečekal. Vyloženě jsem se těšil na každé (doslova každé!) nové pole v tabulce průběhu kola bez ohledu na to, zda půjde o můj tah nebo o tah procesovaný hrou. 

Karty, které hráč odkrývá, jsou natolik zajímavé se spoustou nejrůznějších důsledků, že i jejich odkrývání nabízí velké napětí a přitom zábavu. Flavour text je sice vždy krátký, ale zase jde vesměs o reálné jevy. A znovu musím připomenout, že nejde vždy jen o jevy negativní.

Zástupci všech 5 typů karet

Zlaté pravidlo, které jsem, tak trochu po svém, uvedl na konci předchozí kapitoly, věrně vystihuje zajímavý rys hry. To dění ve světě totiž hráče přitahuje mnohem více. Tam se totiž dějí ty úžasné události, tam se krásně může ukázat diplomatické schopnosti POTUSe (nebo šéfa Zamini). Ty nejvíce vzrušují "věci" k řešení pochází odtamtud. A přitom vám to k vítězství moc nepomůže! Ano, může to přinést nepřímou pomoc k vítězství. Ale primárně jde hlavně o to zajistit, aby prezident neskončil dříve. A naopak trochu podceňovaná domácí politika je playground, na němž je nutné budovat základ pro vítězství. Protože na něm se rozhodne o tom, zda bude prezident zapsán zlatým písmem v učebnicích. 

Hodně mě zaujala legislativní oblast. Vůbec jsem nečekal, že se autor tímto směrem vydá a hlavně, že to pojme touto formou. Za mě velký plus. Už jsem zmínil flipbook?

Další ukázka z flipbooku. Všimněte si tak odkazů na konkrétní stránky pravidel nebo kapitol bookletů.


Způsob řešení konfliktů (nikoliv válek) uvnitř zeměpisných regionů (občanské války, nestabilní země, rogue státy) i mezi pevně danými zeměmi jednoznačně umocňuje dojem, že ve světě stále není bezpečno. Ačkoliv jsem strávil s hrou více než 30 hodin, ve válku přerostly jen 2 další konflikty. Kupodivu mezi nimi nebyla válka mezi Ruskem a Ukrajinou, přestože to je konflikt, který je v sandboxovém scénáři na nejvyšším stupni, hrozícím se přerůst ve válku. 

Jinými slovy má hráč celou hru pocit, že jenom hasí krize doma i ve světě. Což může někomu vadit. Mr. President totiž není hrou, kde je možné dlouhodobě plánovat a pak se s úsměvem dívat, jak se postupně mění herní plán žádoucím směrem. Pokud s tímto máte problém, hru si určitě nepořizujte. 

Dostávám se k otázce podílu náhody. Ve hře budete házet kostkou každou chvíli. Ano, hra je náhodná, ale ten podíl náhody se dá do určité míry snížit. Skoro u každého hodu jsou DRM, které odvisí od situace ve hře. Někde můžete utratit 1 AB a přidat si další modifikátor k hodu. V řadě případů tak máte slušnou šanci hodit potřebná čísla. 

Pokud jsem zmínil časté házení kostkou, určitě vás napadá srovnání s hrami ze série Leader nebo třeba s ponorkovými simulátory ala The Hunters. To srovnání není na místě. Ve hře Mr. President jsou vaše možnosti na rozdíl od zmíněných her opravdu velké! Jen těch akcí kolik máte! 

Další výtka je skutečně spíše marginální. Volby v USA jsou vždy o tom, zda vyhrají republikáni nebo demokraté. V této hře se na tyto strany nehraje. Autor se (dle mého záměrně) vyhnul spojení s jednou či druhou stranou. A tak máte v Kongresu přátele (friends) a oponenty. Nejsou tu žádné události nebo atributy, které by zohledňovaly rozdílnost obou stran. Je to prostě tak trochu odosobněné. Ale rozumím tomu, pokud to byl záměr.

Lehce negativní pel na hře přeci jen ulpěl. Jsou to chyby a překlepy v pravidlech, bookletech a výjimečně i na ostatních komponentech. Hře tohoto rozsahu lze jistě leccos prominout. Ale errata ke hře už nyní obsahují 5 stránek a to tam zdaleka není vše. Je třeba také jedním dechem dodat, že na herním plánu jsem nenašel žádnou chybu a to samé platí i žetoncích nebo kartách (tam možná jedna či dvě chybky jsou). Kdo si počká na druhé vydání, určitě neudělá chybu. Ale i majitelé této první edice nemusí plakat do polštářů. Pravidla i booklety se dají vytisknout a nový flipbook není potřeba. A kdo tak neučinil, doporučím u GMT objednat novinku v podobě opravných a doplňujících žetonků, které obsahují i žetony do hry Mr. President.

Na závěr ještě malé shrnutí: (Á propos, stále jsem nedokončil celé 4 leté období, vždy jsem skončil o něco dříve)

Komu bych hru nedoporučil?

  1. Těm, kteří nemají dost místa na stole
  2. Těm, kteří se moc nezajímají o dění ve světě a vůbec nic jim neříká základní princip fungování demokracie v USA
  3. Těm, kteří jsou příznivce jestřábů v Kongresu a vládě USA (ve hře totiž není vůbec žádoucí začínat války a to i proti zemím, které rozhodně nejsou vzorem demokracie)
  4. Těm, kterým může vadit trochu větší podíl náhody a časté házení kostek spojené s neustálým zjišťováním DRMs
  5. Těm, kteří nemají rádi dlouhou přípravu hry (napoprvé to budou 2 hodiny, věřte tomu)
  6. Těm, kteří nemají rádi dlouhé hry (odehrát jeden jediný rok je zhruba na 3-6 hodin podle toho, jak už moc jste do hry pronikli)
  7. Těm, kteří neradi během hry často konzultují pravidla (nejde jen o pravidla, jde spíše o to, že velká část akcí má tabulku s podmínkami, vyhodnocením, s DRM, kterou si jednoduše nemůžete zapamatovat, takže budete pořád hledat správný booklet a pak správnou stránku)

Pokud jste vůči těmto atributům rezistentní, pak není nad čím váhat! Ten pocit z hraní je neskutečný. Tohle bude legendární hra, svatý grál a Mr. President získá kultovní status mezi pure solitéry. This is my truth, tell me yours!

KOMPONENTY

2 pevné herní desky (86x56 cm, resp.  43x56 cm)

180 karet

1 Turn Sequence Flipbook (28 stran)

1 pravidla "Governing Manual) (48 stran)

1 dopis novému prezidentu od toho předchozí

2 kostky (1D10 a 1D6)

500+ žetonků

6 kartonových karet A4 (4x přehled akcí, 1x prostor pro žetony, 1x pro evidenci válek)

8 booklets (Domestic Charts, World Charts, Scenarios, How to play, Russia Peer, China Peer, Ally and Rogue Peer, Brifieng)

Přehled všech 8 bookletů



Designer Gene Billingsley
Rok vydání 2023
Vydavatel GMT Games
Počet hráčů 1

Komentáře

  1. Díky za obsáhlou "recenzi" - hru jsem zahlédl v obchodě, ale v té době mi ještě nedošlo co je to za perlu. Takže jsem podpořil dotisk a teď už jen počkat až dorazí. Mezitím můžu koumat jak přidělávat k mému hernímu stolu přídavnou desku, protože toto už je po Europa Universalis s rozšířením druhá hra, kterou můj stůl nepojme.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat