Představení hry: ENEMY COAST AHEAD: DOOLITTLE RAID

Opravdu je to pouhá shoda náhod, že se druhá, po sobě jdoucí představovaná hra, odehrává během války v Pacifiku. Snažím se hlavně plnit svá předsevzetí, protože jsem tuto hru sliboval v Malém ohlédnutí již v lednu 2022. Doolitle Raid patří do série Enemy Coast Ahead autora Jeremy Whitea, jejíž první díl Dambuster Raid vyšel v roce 2014. Dambuster Raid se věnoval operaci Chastise a hráče provedl náročnou misí s cílem zničit pomocí náletu bombardérů Lancaster německou přehradu v květnu 1943. 

Doolitle Raid vyšel tři roky poté (2017) a převzal velkou část pravidel. V obou případech jde o čistokrevné sólo. Ačkoliv mají obě hry velmi dobré hodnocení, zatím nebyl oznámen případný třetí díl. Možná to je i tím, že autor mezitím začal pracovat na dalších hrách, které také zaznamenaly velké úspěch (Skies above the Reich, Skies above Britain nebo Atlantic Chase).

ODVETA ZA PEARL HARBOR

Start B-25 s Doolittlem

Doolitlův nálet je označován jako odveta Spojených států za útok na Pearl Harbor z prosince 1941. Celou akci naplánoval podplukovník Jimmy Doolittle, který také pilotoval jeden ze šestnácti bombardérů B-25B. Po dvouměsíční přípravě se všichni účastníci a stroje nalodili v dubnu 1942 na letadlovou loď USS Hornet. Letadla byla různě upravena, aby měla co nejmenší zátěž, a bylo možné doletět do Číny. Vzhledem k přítomnosti japonských plavidel se Američané rozhodli pro dřívější neplánovaný start letadel.

Cílem byly objekty vojenské infrastruktury, nicméně některé bomby byly svrženy i na obytné čtvrti. Kromě jednoho bombardéru, který skončil v tehdejším Sovětském svazu, přistáli zbylé stroje v Číně. Ovšem ne všichni měli štěstí. Někteří zahynuli při přistání, další zase přistáli v oblastech Číny, kontrolované Japonci a dostali se do zajetí. 

Posádka B-25 (Doolittle druhý zleva)

Útok měl především psychologický a morální význam. Doolittle měl zpočátku pocit, že šlo o katastrofální neúspěch a počítal dokonce, že bude postaven před válečný soud. Jenže opak byl pravdou. On i ostatní piloti obdrželi válečné vyznamenání. Japonci totiž byli skutečně ohromeni, že jejich města nejsou bezpečná proti náletům. I v důsledku náletu se rozhodli dobýt americkou základnu na Midway, což vyústilo v bitvu, jejíž výsledek znamenal obrat ve válce v Pacifiku.

Příběh pilotů bombardérů B-25 byl pochopitelně námětem několika filmů a bylo o něm napsáno několik knih. Proto je logické, že i deskové hry tento úžasný příběh ztvárňují. Není jich mnoho, ale existují. Doolittle Raid není první deskovou hrou na toto téma, ale rozhodně jde o nejpropracovanější "simulaci". Hra totiž pamatuje na každičkou část celé mise. Svědčí o tom už jen struktura celé hry, která nemá klasická kola jako u některých jiných válečných her.

PROCEDURALITA V HLAVNÍ ROLI

Celá hra v podobě závěrečného scénáře se skládá z 5 hlavních fází hry, které na sebe s jednou výjimkou plynule navazují. Vše završuje debriefing. Každá fáze má výrazně jiná pravidla. Nejprve je nutné celou misi naplánovat. Jakmile je zformován operační svaz a na palubě či v podpalubí letadlové lodi jsou umístěné bombardéry a jejich posádky, je potřeba se přemístit po moři co nejblíž k japonským ostrovům. Ať už ve správný čas nebo zcela neplánovaně, posádky B-25 vzlétají z kraťoučkých drah na USS Hornet a podstupují let směrem ke svým cílům, což jsou japonská města. Pokud se podaří pilotům proniknout až ke 3 japonským městům, pokouší se shodit bomby na vojenskou infrastrukturu těchto měst a následně bezpečně přistát buď oblastech Číny, které nejsou pod kontrolou Japonců, případně v sovětském Vladivostoku, nebo v okupované Koreji. Zjištění osudu posádek je obsahem samostatné fáze. Na konci hry přichází  ke slovu vyhodnocení celé mise.

Takto stručně popsaná struktura hry korelují s průběhem celé mise. V podstatě hra postupuje dle časové osy. Nicméně pravidla na to jdou trochu jinak. Začínají popisem fáze bombardování, následuje fáze letu bombardérů, poté námořní část s přesunem operačního svazu a teprve poté popisují plánovací část. Důvod je zřejmý. Jeremy White ve svých hrách má vždy takto strukturovaná pravidla, protože předpokládá, že hráč začne téměř ihned hrát úvodní scénáře, během nichž se teprve seznámí s pravidly dané fáze. A protože při úvodním plánování netušíte, jak se máte připravit na něco, s čím nemáte žádnou zkušenost, je logické, že si nejprve nacvičíte bombardování, následně letovou fázi a přesun po moři. Plánování pak dává mnohem větší smysl. Nicméně pro bližší (nikoliv detailní) představení jednotlivých fází zvolím postup platný pro kampaňovou hru.

Velká devíza hry - skvěle napsaná pravidla včetně přirušky pro debriefing celé mise.

PLÁNOVÁNÍ MISE

Celá fáze plánování je rozdělena do prvních čtyř měsíců roku 1942. V lednu se hráč rozhoduje, kdy zahájit diplomatická jednání s Čínou a/nebo se SSSR ohledně bezpečného přistání v těchto zemích. I v případě úspěchů v jednáních není bezpečnost úplně zaručena, protože každý měsíc hrozí v oblastech přistání v Číně bouře nebo dokonce japonský útok, který může zhatit úspěch při přistání v důsledku zničení zaskladněného paliva a jiných nepříjemností. Jednat je potřeba i s administrativou admirála Nimitze o tom, zda se k operačnímu svazu připojí v průběhu plavby letadlová loď Enterprise s dalšími plavidly. V prvním měsíci také hráč volí počet letadel, které hodlá do mise zapojit, čímž zvolí i konkrétní piloty.

Jak je vidět Stalin odmítl dohodu o přistání v SSSR. S Čínou začaly hovory již v lednu, takže ačkoliv nejprve byl vysloven nesouhlas, později Číňané změnili názor. V dolní části pro únor jsou vidět provedené modifikace na letadlech včetně dopadu na hmotnost a počet kulometů.

Únor je zasvěcen výběru nejrůznějších modifikací bombardérů, které mohou mít vliv na hmotnost letadla, jeho schopnosti obrany proti nepřátelským stíhačkám, snadnější hledání cílů v noci apod. Počet vybraných modifikací hraje důležitou roli při možném zpoždění zahájení mise.

V březnu absolvují účastníci mise výcvik, na jehož konci jsou odměnou nejrůznější bonusy, které hráč rozděluje dle svého uvážení. Součástí plánování je třeba i stanovení míry izolace posádky včetně zákazu přítomnosti manželek. Důvodem je totiž možné zvýšení ohrožení bezpečnosti, které hraje v průběhu celé mise velmi významnou roli. Na konci tréninkového procesu přichází na řadu vyhodnocení karambolů a nehod, ke kterým došlo v průběhu tréninku. Ty mohou vyústit k poškození nebo přímo ke zničení letadla.

Březen určil mnohé. Bonus k bombardování +1, lepší orientaci v noci. bonus pro navigaci a také počet letadel, které mohou být naloděny.

Poslední měsíc plánovací fáze - duben - klade na hráče velmi těžká rozhodování. Musí totiž naplánovat dobu a místo očekávaného setkání s USS Enterprise a také lokaci startu bombardérů. Následuje vyhodnocení nalodění na USS Hornet, kde opět může dojít k nějakým ztrátám. Může se ve finále stát, že konečný počet letadel bude menší než byl záměr. Hráč také bude muset skousnout nalodění poškozených strojů. Posledním aktem je nastavení bezpečnostního rizika, což je poměrně důmyslný výpočet, který zahrnuje množství parametrů odvislých od průběhu plánování. Nakonec je zformován operační svaz TF-18, který hráč může vhodně rozmístit v určené části herního plánu. Součástí operačního svazu kromě letadlové lodi USS Hornet jsou torpédoborce, křížníky a průzkumná letadla.

Dubnová část plánování

PLAVBA TICHÝM OCEÁNEM

Opuštěním doků v San Franciscu začíná druhá fáze hry. Operační svaz vyplouvá vstříc nebezpečné plavbě. Zatímco plánovací fáze byla jednosměrnou záležitostí, tady se opakují procesy v rámci každého kola. Na začátku může hráč reorganizovat operační svaz, což zahrnuje relokaci průzkumných letadel a návrat pomalejších lodí po opravách. Na konci této úvodní části každého kola se může hráč pokusit odstranit závady na poškozených lodích.

Bombardéry s piloty (a experty) na USS Hornet

Počasí hraje během plavby i následného letu extrémně důležitou roli. Dynamika nestálosti počasí je zde realizována pomocí nutnosti určit počasí v každém kole pro každou námořní zónu, v niž se právě nachází operační svaz, a pak vždy, když se USS Hornet s doprovodem přemístí do nové zóny. Počasí prochází až čtyřmi stupni vývoje od klidného až po bouři a dopad má především na pohyb lodí, ale může nepříznivě ovlivnit i průběh setkání s USS Enterprise nebo proces doplnění paliva z tankerů.

Poté, co je určeno počasí, se lodě mohou přesunout do sousední námořní zóny. část herního plánu věnovaná námořní fázi se skládá se z 10 zón počínaje úvodní s přístavem San Francisco na pravé straně a japonskými ostrovy na levé straně. Přesun není automatický. Vždy je potřeba hodem 2 kostek zjistit v závislosti na počasí, zda je přesun možný. V případě neúspěchu je stále ještě možné manévr provést, ale jedině za cenu velké spotřeby paliva.

Rozmístění operačního svazu. Uprostřed letadlová loď a tanker. Pozice ostatních je na hráči, aby vybral.

Pokud je operační svaz v zóně, která byla v plánovací fázi označena jako místo plánovaného startu bombardérů, spustí se procedura, která nejen, že určí úspěšnost jednotlivých letek bombardérů, ale také se stanoví letecká zóna na herní mapě a hra se přepne do letecké fáze.

Před pohybem a/nebo po něm je možné pokusit se navázat spojení s USS Enterprise a jejím doprovodem. Úspěch závisí i na tom, zda k němu dochází v naplánované zóně a také v naplánovaném kole. Spojením dochází k vytvoření nového svazu, který je bohatší o další letadlovou loď, křižníky, torpédoborce a průzkumná letadla.

Nejnebezpečnější fází v rámci každého kola je dobírání žetonů ohrožení (Hazard tokens). Těch je hned několik druhů a téměř vždy mají negativní dopad na situaci ve hře. Jedná se o nepřátelská letadla, lodě či ponorky, zvýšené riziko prozrazení, mechanické poruchy lodí a v těch lepších případech jsou to jen žetony bez efektu. Tak, jak se operační svaz blíží k Japonsku, mění se i stupeň nebezpečí těchto žetonů. Některé z nich totiž nemají okamžitý efekt, pouze se umístí do námořní zóny, a teprve když jich je víc, nutí hráče podstupovat test bezpečnosti, který v případě selhání přináší v dlouhodobém měřítku zkázu v podobě vln náletů japonských letadel. V takovém případě se musí letadla pokusit neplánovaně vzlétnout a zamířit na Japonsko.

Poslední částí každého kola je možnost doplnit palivo z tankerů, pokud nějaké operační svaz má.

Situace před plánovaným vypuštěním bombardérů

STUPEŇ NEBEZPEČÍ

Ukazatel stupně nebezpečí je jedním z klíčových ukazatelů hry. Nabývá hodnot od 0 do 4 a odráží míru japonské anticipace v průběhu celé americké mise. Ukazatel má tu nepěknou vlastnost, že se může posouvat pouze směrem k vyšší hodnotám. Každé zvýšení je citelně znát. Může např. ovlivnit počet dobíraných žetonů ohrožení a v průběh námořní fáze hrozí od úrovně 3 vlna leteckých útoků na operační svaz. Řada herních mechanismů spouští bezpečnostní test, který, v případě selhání, posouvá ukazatel neúspěšných bezpečnostních testů, jenž se tak může na stupnici dostat před ukazatel stupně nebezpečí. V takovém případě je nutné zvýšit ukazatel stupně nebezpečí.

Alert level zatím na nule, protože probíhá začátek námořní fáze. Přesto už je ukazatel bezpečnostního rizika na hosnotě 22, což je docela vysoko a dá se očekávat, že ještě poroste...

LET K JAPONSKÝM OSTROVŮM

Zde plynule navážeme na start letadel v námořní fázi. Hráč těsně před vzletem určí kolik letek po kolika pilotech bude směřovat k Japonsku. Minimální počet v letec jsou 2, maximum 4. Každá letka dostane palivo, které je výsledkem plánovací fáze. Jakmile jsou bombardéry ve vzduchu, spustí se letecká fáze, která se odehrává na zvláštní části mapy, která je také rozdělena na zóny. Letky začínají v zóně, která odpovídá námořní zóně v době startu strojů. 

Na mapě se nepohybují samostatné bombardéry, ale velké žetony symbolizující jednotlivé letky. Let se realizuje zprava doleva. Zóna s japonskými ostrovy je šestá v pořadí z celkových 11. Zóny za Japonskem slouží k přeletu do Číny, SSSR nebo Koreje za účelem bezpečného přistání.

Úvodní kolo letecké fáze. Všechny letky zahajují ve druhé zóně zprava. Složení letek je vidět na pravé straně. K japonským ostrovům to není zas tak daleko.

Přesun: K přeletu do sousední fáze dochází hned na začátku kola (pokud to není úplně první kolo letecké fáze). Přelet uskuteční každá letka samostatně. Jestliže se nachází letka v zóně japonských ostrovů, musí provést pokus o přiblížení k vybranému cíli. Tím může být jedno ze tří japonských měst (Tokio, Ósaka a Nagoja). Úspěch závisí na hodu dvou kostek, ale je zde řada modifikátorů, které mohou zlepšit vyhlídky (např. zručnost pilotů nebo fakt, že již bylo město bombardováno). Jakmile je cíl dosažen, přepne se hra (pouze pro danou letku!) do fáze bombardování (viz další kapitola). V případě neúspěšného dosažení cíle musí letka zkusit buď jiný cíl nebo provést opakovaný pokus se stejným cílem. Pokud se ani toto nezdaří, shodí letka bomby nazdařbůh. Proces přiblížení se netýká jen japonských měst. Platí i pro pokusy o přistání.

Stav oblastí pro přistání v Číně.

Vítr: Hned po přesunu následuje určení počasí. V průběhu letu se podobně jako u námořní fáze určuje počasí a navíc také síla a směr větru (protivítr, boční nebo zadní vítr). Zcela logicky protivítr znamená velké problémy. V závislosti na kombinaci počasí a větru se letka může opět posunout do sousední zóny, ale často ji to stojí palivo a některé kombinace dokonce přelet zapovídají. I v tomto kroku je možné se pokusit o přiblížení k japonským cílům.

Žetony ohrožení: I letecká fáze má svou část, kdy se dobírají a vyhodnocují žetony ohrožení. Jsou trochu jiného typu a opět se postupem času stávají více nebezpečnými. 

Spotřeba paliva: Na konci kola je vždy spotřebováno 1 palivo. S tím souvisí i jedna mechanika, která odráží historická fakta. Někteří piloti totiž dokončovali misi tak, že letěli už jen na výpary. Ve hře k tomu dochází, když letce dojde veškeré palivo. Nemusí to nutně znamenat okamžitý konec. Dá se pokračovat v letu, ale je to už opravdu těžké.

BOMBARDOVÁNÍ

Každé ze tří měst má svou vlastní oboustrannou mapu pro bombardování ve dne a v noci. Mapa zobrazuje jednotlivé městské oblasti a v některých z nich i potencionální cíle bombardování. Na začátku této fáze hráč určí, ze které vnější oblasti se budou letadla přibližovat, a to vždy jedno letadlo za kolo. I v této fázi se opakují jednotlivá kola, která se skládají hned z osmi kroků.

Prázdná mapa noční Nagoji.

V kroku nazvaném Airspeed se přesouvají letadla do sousedních oblastí. Zároveň je to krok, ve kterém může vstoupit na mapu další letadlo z letky. V dalším kroku se dobírá stanovený počet žetonů ohrožení pro každou oblast, v níž je americké letadlo. Ve hře má každé město svou sadu žetonů pro den i noc. Tyto žetony se rovnoměrně přidělí letadlům v oblasti, aniž by se hráč podíval na líc žetonu. Následně je možné se jednomu žetonu v oblasti vyhnout tak, že se žeton přesune z letadla do oblasti na mapě. Pokud je k letadlům přiřazen žeton s nepřátelským letadlem (což je vidět z rubu žetonu), má každý bombardér možnost pokusit se sestřelit jednu stíhačku. Následuje velmi nebezpečný krok vyhodnocení žetonů ohrožení. To znamená, že se všechny žetony postupně odkryjí a provede se instrukce s nimi spojená. Dalším krokem je opuštění mapy, což je v drtivé většině případ pilotů, kteří již shodili svůj nebezpečný náklad. Když je B-25 v oblasti s cílovou infrastrukturou, může se pokusit k tomu cíli přiblížit. Každé cílové pole má hodnotu, kterou je potřeba hodit (nebo přehodit) na kostkách (opět se aplikuje řada modifikátorů). Posledním krokem v rámci kola je samotné bombardování. Procedura shození bomby je závislá na vrtkavé náhodě v podobě hodu kostkou, ale zkušená posádka (s bonusem pro bombardování) může zvýšit šance na zásah. Modifikovaný hod kostkami musí dosáhnout alespoň úrovně pro úspěšný zásah uvedený na cíli. Zajímavé je, že i v případě neúspěchu je vlastně dosaženo zásahu. Zatímco úspěch znamená rovnou 2 zásahy, při smůle v hodu kostkou je hráč odměněn jedním zásahem. Bombu lze shodit i mimo cíl v oblasti, ovšem to je spíše taková cena útěchy.

Ukázka žetonů ohrožení ve fázi bombardování

S každou shozenou bombou se zvyšuje hodnota ukazatele bombardování na každém z měst. Tím se postupně navyšuje počet žetonů ohrožení, které musí hráč pro každou oblast dobírat. A protože i poté, co letky odletí pryč, zůstává tento ukazatel na své hodnotě, je jasné, že pokud přiletí další letadla, je to pro ně mnohem nebezpečnější. Japonci už jsou bdělí a obranné systémy jsou aktivované.

Jakmile opustí mapu města poslední letadlo letky, pokračuje hra v letecké fázi tam, kde byla přerušena. Letka se samozřejmě budou snažit dostat se do Číny a přistát v místech, která byla pro tuto misi připravena. Může se však stát, že situace se pro letku nevyvine dobře a proto se může pokusit přistát ve Vladivostoku nebo v okupované Koreji. 

ŘEŠENÍ OSUDU POSÁDEK

Osud posádek může být různý. Letadla mohou bezpečně přistát, mohou být sestřelena, ale posádka může přežít. Ani bezpečné přistání není zárukou úspěchu. Je potřeba se ještě dostat do bezpečné oblasti pod kontrolou Číny (pokud je osud posádky svázán s touto zemí). V místech přistání mohou být uloženy nádrže, které umožní přelet do Chunkingu. Posádky poškozených letadel se mohou vydat na nebezpečnou pěší tůru do Chunkingu a během cesty jim hrozí zajetí. Pokud byla vyjednávání s Čínou během plánování úspěšná, může na přistávacích lokacích čekat pozemní obsluha, jenž může opravit až 3 poškozená letadla. V této fázi se řeší i osud těch, kteří nouzově přistáli mimo Čínu.

Pouze 4 letky ze 6 se dostaly do míst, kde se mohou pokusit přistá v Číně...

DEBRIEFING

Posledním aktem hry je velmi propracovaný debriefing. Vyhodnocují se neuvěřitelné detaily na 5 stupnicích - armáda, námořnictvo, spojené operace obou složek, nálada v Bílém domě a nálada v Japonsku. A nejde jen o číselná vyjádření, autor přidal i slovní popis, kterým dotváří celý příběh. Pro tuto část je připravena samostatná příručka, kde hráč postupuje od začátku až do konce. Výsledkem tak není jen nějaké číslo nebo pouze uspěl/neuspěl. Dá se z toho i odvodit, díky kterým složkám vlastně operace skončila nezdarem nebo naopak.

Poměrně tristní výsledke mise. Pouze 3 bombardéry dosáhly Chunkingu. Posádka jiného bombardéru byla při pěším pochodu zajata Japonci. Naštěstí díky prachbídnému bombardování byli Japonci shovívaví a zajatci "pouze"Jeremy White vězění po dobu války.

DOJMY Z HRANÍ

Musím napsat hned na začátek jasný verdikt. Tahle hra umí vytvořit fantastické příběhy! Atmosféra z ní prýští všemi směry, k čemuž přispívají i historická jména pilotů B-25 včetně některých členů posádek. Zpočátku to možná tak nevypadá. Pokud postupujete podle scénářů (a tento postup musím jednoznačně doporučit), hrajete v prvních 6 scénářích pouze fázi bombardování. Ta sama o sobě je zábavná, ale nedá vám dostatečný přehled o tom, co vše vás ve hře čeká. Teprve ve scénářích 7-9 se seznámíte s leteckou a námořní částí. To je absolutně nezbytné, abyste mohli rozehrát poslední scénář, tedy kompletní hru. Jinak byste byli v plánovací fází&n17p;marní. A teprve kompletní hra odkryje všechny skvělé stránky hry.

To, jak hra postupně přechází z jedné fázi do druhé, přičemž výsledek jedné ovlivní začátek druhé, přidává rozhodně hře na atraktivitě. Nesmíte podcenit žádnou situaci, protože hrozí nedozírné následky. V plánovací fázi se rozhodnete, že kvůli hmotnosti odstraníte většinu obranných prvků, za což ale můžete zaplatit při setkání s nepřítelem v letové fázi nebo při bombardování. A podobných rozhodnutí, kdy vylepšení jedné statistiky znamená oslabení jiné, budete muset učinit při plánování učinit hned několik.

Odkrytí žetonu ohrožení s flakem bylo fatální. Holmstren nebyl schopen se ubránit a B-25 inkasovala druhé poškození (jedno již měla). Zničení stroje, smrt posádky.

Námořní fázi mám asi nejraději, přijde mi nejvíce pestrá, byť to je někdy za cenu velkého nebezpečí. Míra rozhodování mi právě zde přijde největší. Od vyplutí ze San Francisca cítíte velké napětí, protože informovanost nepřítele se neustále zlepšuje a čím více se blížíte k Japonsku, tím je to horší. Hráč si neoddechne ani poté, co bombardéry vzlétnou. Letecká fáze je prošpikovaná stresem ze střetů s nepřítelem, z počasí a z neustále přibývajících menších či větších trampot s letadly (různá poškození). Letecká fáze pro změnu skýtá dilemata, zda se pokusit bombardovat cíl, kde je již obrana velmi aktivní nebo zda nezkusit štěstí v sousední oblasti, kde možná ještě všichni spí.

Pokud je něco vyčítáno hře, je to minimální možnosti rozhodování. A já s tím musím souhlasit. Je to opravdu podobné jízdě v dřevěném trakaři bez brzd, kde je k ovládání pouhý provaz napojený na osu předních kol. Přesto je v každé fázi pár rozhodnutí, které mohou osud lodí, letadel a pilotů zachránit nebo také nenávratně naplnit. Proto je nutné s tímto vědomím ke hře přistupovat. Pokud vám tento rys hry vadí, rozhodně si ji nepořizujte. Budete zklamaní. A naopak, pokud máte rádi hry ze série Hunters nebo Leader hry, měl by vám Doolitel Raid sednout.

Ze záverečného debriefingu je vidět, která složka selhala. Ano, armáda a její letectvo! V záporných číslech skončilo i hodnocení spolupráce obou složek. Je pak nabíledni, že Japonsko s 11 VP může považovat celou misi za povedenou taškařici.

Pochválit musím skvěle napsaná pravidla s množstvím ilustrací a skládací pomocné karty. Herní mapa mi sice přijde trochu nevýrazná, ale hratelnost to neovlivňuje. Skvělé jsou mapy měst pro bombardování. Bohužel v mé kopii jsou 2 stejné mapy pro město Nagoja a chybí tak mapka pro Ósaku.

Velmi užitečné skládací pomocné karty

KOMPONENTY

1 papírová herní mapa 22x34"
3 oboustranné kartonové mapy japonských měst 8,5x11"
1 pravidla (64 stran)
1 kniha scénářů (40 stran)
1 příručka pro debriefing (20 stran)
7 skládacích pomocných karet
3 archy žetonů
8 šestistěnných kostek

Designer	Jeremy White
Rok vydání	2017
Vydavatel	GMT Games
Počet hráčů	1-2