Prusko-francouzská válka (1870-1871)

Už je to téměř rok, kdy jsem publikoval dvojdílný článek o válečných hrách s tématem americké občanské války a s potenciálem pro sólové hraní. Myslím, že nadešel čas provést další průzkum pro jiné téma, které opět není až tak úplně známé. Téma samozřejmě nespadlo z nebe. V rámci přípravy na další deskovou hru jsem přečetl hutnou knihu Divná válka od Lukáše Taraby, zabývající se prusko-francouzskou válkou v letech 1870-1871. Sled událostí během války, dopad této války na následující léta, řada zajímavých ryze vojenských záležitostí...To vše mě vedlo k přesvědčení, že válečných her na toto téma bude spousta. Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že toho zase tak moc na trhu. Přesněji řečeno, ono jich není málo, ale řada z nich jsou jen pravidlové sady nebo to jsou hry, které sice jsou na BGG, ale nemají vůbec žádný obrázek ani hodnocení. A pokud zúžím výběr pouze na hry, které jsou ještě dnes k mání, tak jsme opravdu na nízkých číslech. Čím to je? Je to kvůli malému počtu známějších bitev této války? Nebo proto, že druhá polovina války byla spíše o tom, jak beze ztrát dobýt obléhanou Paříž? Když jsem dočetl zmíněnou knihu a šel vyhledávat hry z tohoto období, doufal jsem, že najdu i nějakou strategickou, která bude mít řešenu i politickou rovinu (vznik třetí republiky, kapitulaci Napoleona III., vznik německého císařství). Ale žádnou komplexní hru v tomto duchu jsem nenašel. Nebo něco na způsob US Civil War. Ani to ne.. Před samotným přehledem a popisem her ještě stručný popis příčin a průběhu války.

PŘÍČINY, PRŮBĚH A DŮSLEDKY VÁLKY

Jednou z hlavních příčin války byl určitě výsledek prusko-rakouské války, jenž vyvrcholil bitvou u Sadové (nebo chcete-li u Hradce Králové) v roce 1866. Druhá největší bitva 19. století dopadla pro Rakousko naprostou porážkou. Francii, jíž vládl Napoleon III., totiž vzešel nový konkurent na pevninské Evropě. To, že Napoleon III. nebyl účasten diplomatických jednání při ukončení války, nesl nelibě. Navíc se ho dotkla další událost. Na španělský trůn měl usednout nový král. Francie podporovala portugalského prince Ferdinanda, pruský kancléř Bismarck prosazoval pro změnu prince Leopolda z rodu Hohenzollernů. Ten se nakonec pod nátlakem vzdal kandidatury, nicméně Francouzi naléhali, aby se Hohenzollernové vzdali svých nároků na španělský trůn jednou pro vždy. Pruský císař Vilém I. však toto odmítl a o svém jednání s francouzským diplomatem informoval Bismarcka telegrafickou depeší. Bismarck ji malinko upravil, aby to Francii podnítilo k akci, a nechal ji zveřejnit (tzv emžská depeše). Bismarck dobře věděl, co dělá. Napoleon III. i pod tlakem veřejnosti vlastně neměl jinou možnost, než vyhlásit Prusku dne 19. 7. 1870 válku. Bismarck byl spokojený, protože doufal, že se podaří během války definitivně vyřešit otázku sjednocení Německa.

Jaké byly výchozí pozice obou stran z vojenského hlediska? V Prusku byl zodpovědný za vojenskou část náčelník generálního štábu von Moltke. Prusové mohli na začátku války poslat do boje přes 500 tisíc vojáků a dalších cca 200 tisíc se mohlo formovat doma. Prusové vynikali dobrou disciplínou a organizací, vlastně jako první přišli s generálním štábem. Měli sice horší pušky (francouzské chassepotky měli větší dostřel), ale zato kvalitnější a účinnější artilérii. Francouzská armáda měla cca 370 tisíc vojáků a další desetitisíce pak v Alžírsku, odkud se je snažili stáhnout. Celou mobilizaci provázel chaos na železnici i na cestách. Od prvních výstřelů bylo jasné, že Prusové mají navrch. Proběhlo několik významných bitev - Mars-la-tour, Gravellot-St.Privat nebo bitva u Sedanu. Výsledkem bylo, že pruská armáda se dostal až k Paříži, kterou začala okupovat. Hlavní francouzská armáda s maršálem Bazainem byla obklíčena v pevnosti v Métách. Napoleon III. kapituloval, ale v Paříži vznikla revoluční vláda, která odmítala kapitulaci. Po dlouhém obléhání Paříže (Bismarck se snažil válku rychle ukončit) bylo nakonec podepsáno v lednu 1871 příměří a v květnu i definitivní mír. Závěrečnou epizodou bylo i vyhlášení Pařížské komuny, jejíž členové nakonec skončili tragicky.

Francouzi přišli o Alsasko-Lotrinsko a byli nuceni zaplatit obrovské válečné reparace. Ve Francii to Prusům nikdy nezapomněli a řada historiků se shoduje, že důsledkem byl i vznik první světové války. Naopak během války došlo ke kýženému sjednocení Německa pod císařem Vilémem I. Nebylo to jednoduché, protože zejména Bavoři se s tím dlouho nechtěli smířit. Tolik hodně zjednodušeně k historii této dvouleté války. Nyní se už konečně podívejme, jak se na tento konflikt dívali designéři válečných her.

JAK PROBÍHAL VÝBĚR

Omezil jsem výběr na hry, které vyšly během posledních 10 let. Dalším kritériem bylo, aby hru bylo možné hrát sólo. To znamená bez skrytých informací, které by hraní v jednom komplikovalo. Čistá sólovka není v seznamu ani jedna. Což jsem ale ani neočekával. Vesměs to jsou hry pro 2 hráče. Pokud tedy vám sólo hraní za obě strany nevyhovuje, berte seznam jako přehled tipů pro hru ve dvou. Ovšem pokud danou hru seženete...To je totiž dle mého ten největší problém. Z prvního předvalku jsem pak ještě vyjmul hry, které byly spíše pravidlovým setem pro hraní než samotnou hrou.

1. FRANCO-PRUSSIAN WAR 40: August 1870 - March 1871 (Victoria Point Games)

V roce 2012 se rozhodli ve VPG, že budou vydávat tzv "Von Clausewitz" sérii, která bude zahrnovat kampaně z celého bouřlivého 19. století. Série měla být pravidlově jednoduchá a měla poskytovat přímočarou hratelnost. Hned první hra z této série spadá do mého hledáčku, protože se týká prusko-francouzské války. Autor hry Joseph Miranda je velmi známý designér. Má na svědomí hry jako Zulus on the Ramparts!, podílel se i na Fading Glory a pro VGP připravil hru Jena 20. Jeho portfolio ale zahrnuje řadu dalších her. Hra samotná je klasický hex & counter, ale svou roli hrají i operační karty. Nejde však o CDG hru, karty zde fungují jinak (přináší posily, ovlivňují souboje, spouští politické události). Klíčovou je ve hře tabulka morálky, která určuje vítězství. Ukazatel morálky na obou stranách se neustále mění vlivem událostí ve hře. Hráč za pruskou stranu se snaží co nejdříve využít výhodu většího počtu jednotek ( i za cenu problémů se zásobováním), zatímco Francouzi musí odolat úvodní invazi a ubránit Paříž dokud se nezformují  vojenské síly Třetí republiky.

Hra obsahuje malou papírovou mapu 11x17", 48 operačních karet. Žetonů je spíš málo, čemuž odpovídá i menší velikost mapy.

Operační karta

Pohled na hexovou mapu

2. POSITION MAGNIFIQUE: The Battle of Mars-la-Tour, 1870 (Compass Games)

V pořadí druhá hra a opět velmi dlouhý název. A tak to bude skoro vždy. Tentokrát jde o verzi z časopisu Paper Wars, jehož vydavatelem je Compass Games a jejím autorem je známý designér Hermann Luttmann. Ve hře jsou použity chit pull žetony, které slouží k náhodné aktivaci jednotek sboru nebo divize. Chit pull žetony se dobírají vždy na začátku tahu a přispívají tak k určitému chaosu na bojišti. Tento systém Hermann použil později v sérii Blind Swords, z níž pochází i jedna hra, k níž se ještě dostaneme. Díky tomu je hra velice sólo friendly.

Hra se zaměřuje pouze na jedinou bitvu z celé války - Mars-la-Tour. Francouzská Rýnská armáda zde cítila, že je ve skvělé pozici (odtud název hry), odkud by mohla postupující 2. pruskou armádu definitivně zahnat zpět. Ve skutečnosti Prusové, ačkoliv čelili velké přesile, uštědřili vojákům v červených kalhotách těžkou porážku. Hráči se zde ujímají rolí maršála Bazaina a von Moltkeho. Kdo tedy nakonec bude mít poslední slovo? Rozhodnou francouzské chassepotky nebo Krupovy kanóny? 

Herní plán

Zjevná přesila francouzských jednotek

3. VON MOLTKE'S TRIUMPH: Fall of the Second Empire, 1870 (White Dog Games)

Pád Druhého císařství aneb Moltkeho triumf je opět H&C hra pro 2 hráče. V roce 2015 hru vydali White Dog Games. Trochu záhadou mi je autor nebo možná autorka hry. Na BGG je uvedena Amabel Holland, známá spolumajitelka vydavatelství Hollandspiele. Na stránkách hry na White Dog Games je jako designér uveden Tom Rusell včetně jeho úvah o tom, jak hru vyvíjel...Jedná se o hru s menší komplexitou, pravidla se vešla na pouhých 8 stran. Jádrem jsou klasické wargame prvky, nicméně autor přidal i mechanismy specifické pro tuto válku (přesun po železnici, mobilizace, armáda Chalons). Zajímavostí je, že hra výrazně favorizuje Prusy. Což je dáno i tím, že hráč za Prusko začíná. Za Francii se prý vyhrát dá, ale vyžaduje to velké strategické i taktické schopnosti hráče. Kromě pravidel ve hře najdete i mapu (33x17") skládající se ze 3 papírových částí. Žetonů je celkem 88 a mají docela jednoduché zobrazení, skoro až oldschoolové řekl bych.

Herní mapa složená ze 3 částí

Minimalistické žetony

4. TEUTONS!: Assaults on the West, 1870-1940 (Hollandspiele)

Lou Coatney v roce 2016 vytvořil balík hned 3 her pod jedním názvem. Do mého hledáčku se hra dostala, protože první hra "France 1870" spadá pod prusko-francouzskou válku. Zbylé dvě zachycují další 2 významné střety těchto mocností. "France 1914", jak už z názvu vyplývá, se odehrává na počátku první světové války. Poslední z trojice "France 1940" zase umožňuje odehrát bitvy v rámci WWII. Všechny tři hry by se daly označit jako nenáročné hry, dobré pro zájemce o žánr. Pravidla mají 12 stran, což je na 3 hry, kde bych očekával určité speciality pro každou z válek, docela málo. Nejvíce mě asi zaujaly žetony jednotek. Kromě netradiční spartánské grafiky totiž vynikají extra silnou tloušťkou. Na to, že jde o hru od relativně známého vydavatel, neposbírala mnoho hodnocení na BGG.

Část herního plánu

Pořádně tlusté žetony

5. ON TO PARIS 1870-1871: The Franco-Prussian War (Compass Games)

Dalším autorem, který se rozhodl simulovat prusko-francouzskou válku, je Milan Becvar. První, co mě napadlo, že jde o českého designéra, jenže jeho další hry svědčí spíše o tom, že půjde o Američana s českými kořeny. Ačkoliv se na stránkách této hry u Compassu píše, že jde o přímočarou, rychle plynoucí hru, mám trochu pochybnosti. Pravidla mají totiž 64 stran a autor se věnoval skutečně všemožným detailům (jen popis bojů je na několik stran). Z herních mechanik mě zaujal systém zón vlivu (Zone of Influence), který se trochu liší od klasického ZOCu. Jde opět o žetonkovku na operační úrovni s mapou, která je pěkně barevně vyvedená. Hráči budou řešit ochranu zásobovacích linií, toužebně očekávat posily a spoléhat se na kvality svých generálů. Jednotkami jsou klasická pěchota, jízda a dělostřelectvo. Hráč za Prusko vítězí automaticky, pokud ovládá oba hexy představující Paříž a funguje mu zásobovací trasa až k pruským zdrojům. Pokud není dosaženo automatického vítězství (pouze Prusko), určuje nutný počet vítězných bodů vybraný scénář. Evidují se pouze VB dosažené Pruskem, to znamená, že v případě francouzského úspěchu se ukazatel posouvá směrem k nule.

Pohled na vzdálené bojiště z pevnosti Belfort

Hra obsahuje celkem 9 scénářů a jednu kampaň. Herní doba tak se pohybuje od 1 hodiny (nejkratší scénáře) do 12 hodin (kampaň). Autor uvádí, že je hra v jednom bez problému hratelná (nejsou skryté informace). Součástí hry jsou také 2 mapy a spousta (570) žetonů. Přehled scénářů je uveden v samostatném playbooku. Musím se přiznat, že při čtení pravidel jsem pocítil nutkání si hru koupit. Jaké štěstí, že není už skladem...

6. WISSEMBOURG ET SPICHEREN 1870: Premiers combats en Alsace-Lorraine (Vae Victis)

V roce 2016 vyšla tato hra v časopice Vae Victis (číslo 138). Autoři hry Arnold Giraud-Moser a Luc Olivier v ní zprostředkovávají 2 bitvy z počátku prusko-francouzské války. Jedná se o bitvu u Wissembourgu ze 4. srpna 1870 a bitvu u Spicherenu, která se konala o den později. Scénáře obou bitev určují přesně daný počet kol. Protože jde opět o hex&counter hru, můžeme očekávat klasické herní prvky - aktivace formací, přesuny, souboje řešené přes CRT. Součástí hry jsou i "štáby" (HQs), které mají dosah velení pro své jednotky. Funguje zde i ZOC. Důležitou složkou hry je morálka. Ta je často předmětem testování, zda je jednotka bojeschopná. Výhodou je určitě, že mapy jsou velmi malé, takže se obě bitvy dají odehrát v relativně krátkém čase a na malém prostoru. Pravidla mají 15 stran, ale obsahují vše včetně CRT tabulka i tabulky s vlivy jednotlivých typů terénů.

Kompletní přehled žetonků

Příprava scénáře bitvy u Wissembourgu dokončena!

7. AT ANY COST: METZ 1870 (GMT Games)

Konečně přichází na řadu GMT Games. V roce 2018 pod jejich křídly vznikla hra od Hermanna Luttmanna. Možná si vzpomenete, že jsem na ni upozorňoval u hry Position Magnifique. Jde o velmi pokročilou simulaci především 2 bitev prusko-francouzské války: Mars-la Tour a Gravelotte-St.Privat. Zahrát si je možné kratké i dlouhé scénáře a vše korunují 2 kampaně. Pro sólo hraní je výhodou implementace chit pull žetonů, kterých je více druhů. Nejde tedy jen o to, jaká formace bude vykonávat příkazy. Předmětem náhodného tažení jsou i žetony taktiky a válečného štěstí. Pomocí chit pull žetonů je tak velmi pěkně simulována "fog of war". Každá formace má svůj štáb/HQ. Ten při aktivaci deklaruje buď agresivní nebo obranný postoj. Tím sice omezí svým jednotkám některé akce, avšak pro akce, které smí vykonat, to často znamená nějaký bonus. Zajímavě je řešen "osud" jednotek aktivované formace, které nejsou v dosahu velení. Těm se umístí naslepo žeton Out of Command, který se na konci fáze otočí a provede akce na něm uvedená. 

Ve hře najdeme všechny významné generály a jejich divize a prapory. Dojde i obávané mitrailleusy nebo Kruppovy kanóny. Boje se odehrávají na papírové mapě standardní velikosti 22x34", která je pěkně ilustrovaná. Zaujalo mě, že zde není ZOC. Nicméně není vůbec snadné pohybovat se v sousedství nepřátelských jednotek, protože ty zahájí okamžitě obrannou palbu. Zajímavou možností je dělení jednotek, které se pak mohou chovat nezávisle. Pravidla mají 28 stran a jde o středně komplexní hru. Součástí pravidel je i ukázková hra. Ke hře patří také playbook s popisem scénářů.

Nechci jít do větších detailů, protože jak někteří už ví z FB, bude tato hra příští představovanou hrou. V samostatném článku tedy bude tento nádherný kousek rozebrán do detailů.

Útok pruských jednotek na zakopané francouzské síly

Na tomto místě ukončím přehled. Dostali jsme se zhruba do půlky seznamu, takže pro lepší čtivost bude následovat druhý a závěrečný díl na téma prusko-francouzská válka.