Po německých úspěších v Norsku se italský duce začal zajímat o to, zda je vhodný čas na vstup do války. A začal prosazovat urychlení příprav i přes námitky italských generálů o nepřipravenosti vojska. Netrvalo dlouho a Itálie vyhlásila v červnu 1940 válku Francii a Velké Británii. V okamžiku vstupu do války měla italská Regia Marina dislokovaných celkem 107 ponorek, nejčastěji ve Středozemním moři. To je skoro dvojnásobný počet ponorek, než mělo Německo, když vstupovalo do války. Jenže kvantitativní převaha vítězství nezaručuje. Italské ponorky měly své mouchy. Torpéda zanechávala typickou stopu, takže při útocích ve dne byly ponorky snadno odhalitelné a v noci Italové v podstatě neútočili. K torpédům se také pojí jejich velká nespolehlivost, hlavně v počátcích války. Možná překvapivě italské ponorky jen řídce útočily na konvoje. Když k tomu přidáme nerozhodnost velitelů, nepřiliš praktickou (z hlediska bojů) velitelskou věž, je jasné, proč efektivita ponorkových útoků nebyla závratná....
Blog o solitérním hraní válečných deskových her