Ukázka ze hry: LABYRINTH: THE WAR ON TERROR, 2001 - ? (1.část)

Pro ukázkovou hru jsem si vybral scénář Let's Roll, který začíná 12. září roku 2001, tedy den po známém útoku na dvojčata. V tomto scénáře se hraje se všemi kartami. Délku hru nemá cenu v našem případě stanovovat, protože i u té nejkratší délky v podobě dobrání jednoho balíčku karet bych potřeboval hned sérii několika článků na podrobný popis všeho dění. Důležité je ukázat hlavní mechanismy a poskytnout případným zájemcům dostatek informací pro rozhodování, zda si hru pořídit nebo ne.

Úvodní parametry

Pojďme si říct, jaká je situace ve světě. Co nás zajímá, je samozřejmě Blízký východ a obecně muslimské země. Dobrá situace panuje z našeho pohledu v Saúdské Arábii a ve státech Perského zálivu (zde reprezentované jako jedno pole), kde máme po dvou jednotkách a v obou případech se jedná o spojence, byť Saúdská Arábie má slabou vládou. Alespoň neutrálně se k nám (tedy k USA) chová Pákistán, což je důležité, protože jde o zemi s jadernými zbraněmi. Libye, Sýrie a Irák jsou vůči nám nepřátelské. Nejhorší situace je logicky v Afghánistánu, který ovládají islamisté, kteří zde mají 4 buňky teroristů. U ostatních zemí, které mohou mít jednu ze tří forem postoje k USA (spojenec, neutrální země, nepřítel - de facto muslimské země s výjimkou Íránu) není jejich postoj zatím určen včetně síly místních vlád. Somálsko má zvláštní status svrženého režimu, což je známka oslabení země džihádem.

U zemí, u nichž je variabilní postoj ke globálnímu terorismu (tvrdý/mírný - evropské země, některé asijské státy plus Keňa/Tanzánie nebo USA a Kanada), je jasno pouze v případě Izraele, jenž samozřejmě zachovává vždy tvrdý postoj. Postoj USA je v tomto scénáři na začátku daný a je shodný se světem - tvrdý. Prestiž USA je na úrovni 7. Klíčové ukazatele na bodovací stupnici:

Zdroje silných vlád: 0
Zdroje islamistických zemí: 1
Počet zemí se stabilní nebo silnou vládou: 3
Počet zemí se slabou nebo islamistickou vládou: 4

Podle hodnot na ukazatelích financování džihádu a jednotek (pro USA) obdrží každá strana 9 karet z jediného balíčku karet. U solitérní verze se karty džihádistů neodkrývají, ale jsou na hromádce obrázkem dolů. 

9 karet v ruce hráče za USA

Na závěr si ještě zopakujme vítězné podmínky. Hráč za USA vyhraje v okamžiku, kdy:

a) muslimské země s alespoň 12 zdroji mají silnou vládu NEBO
b) alespoň 15 z 18 muslimských zemí má stabilní či silnou vládu.

Džihádistická strana vítězí okamžitě v případě, že:

a) zdroje zemí pod islamistickou vládou mají v součtu alespoň 6 NEBO
b) prestiž USA je na hodnotě 1 a alespoň 15 muslimských zemí má slabou nebo islamistickou vládu NEBO
c) zbraně hromadného ničení byly použity v rámci teroristického útoku v USA, aniž tomu bylo zabráněno.

U solitérní hry pak ještě přichází na řadu pravidlo o konci hry po dobrání balíčku v závislosti na délce hry, ale to v naší ukázkové hře nemá žádný vliv. Jen pro jistotu ještě zopakuji základní schéma průběhu hry. Hra probíhá v kolech, kdy se střídají obě strany a zahrávají karty, které mají v ruce. Až se karty "v ruce" odehrají, nastává další kolo, při němž se rozdají nové karty. Nic už nám tedy nebrání v tom, abychom zahájili samotnou hru.

1.KOLO

Karta džihádistů 1

Odkrývám první kartu z hromádky 9 džihádistických karet a je to karta #3 Hizballáh. Protože jde o kartu, která není asociována s USA a událost na ní je hratelná a přitom nejde o rekrutování či umísťování teroristických buněk, bude se událost aplikovat. Podle textu na kartě máme nastavit Libanon jako neutrální zemi se slabou vládou. Libanon na začátku nemá dosud určenou žádnou vládu ani postoj k USA. Položíme tedy nový žeton "Poor" do políčka Neutral v Libanonu. To má za následek také posun ukazatele počtu zemí se slabou/islamistickou vládou ze 4 na 5. 

Jelikož byla zahrána karta s událostí, která není spojena s žádnou stranou, je potřeba ověřit, zda může být proveden Velký džihád (nelze provést) nebo Malý džihád (nelze, protože není žádná buňka v zemí se stabilní nebo silnou vládou). Postupujeme dle flowchartu dál. Na ukazateli financování džihádu je dostatek teroristických buněk, takže provedeme jejich nábor. Nastává ale důležitá otázka? Kde bude nábor proveden? Graf pro nábor upřednostňuje zemi s žetonem "Regime change". Ten ale na mapě není. Dalším kritériem je země s islamistickou vládou, kde počet buněk je menší než dvojnásobek operační hodnoty zahrávané karty. Buněk je v Afghánistánu 4, dvojnásobek operační hodnoty u Hizballáhu je také 4. Podmínka tedy splněna není a posouváme se po grafu doprava. Na řadu přichází země s nejvyšší pravděpodobností úspěchu náboru. Operační hodnota Hizballáhu určuje, o jaký počet náborů se bude strana džihádistů pokoušet - 2. Naštěstí pro nás, nutná podmínka pro umístění buněk je, aby v zemi už byla alespoň jedna teroristická buňka nebo žeton "Cadre". Kromě Afghánistánu žádné buňky ani žeton "Cadre" nenajdeme, a proto se posuneme ve flowchartu na akci Radikalizace.

Pasáž na flowchartu týkající se radikalizace přikazuje využít první operační bod umístěním 1 buňky do náhodně určené země. Házím tedy černou a béžovou kostkou a padá dvakrát 1. Uff, Spojené státy americké! Ač nerad, musím umístit jednu teroristickou buňku (spící) do USA. Zbývá nám ještě 1 OP a dle postupu budeme nyní realizovat akci Přesun. Flowchart nám přikazuje jako první kritérium pro učení cílové destinace zemi, která má žeton svrženého režimu, což je Somálsko. Určení země, odkud se buňka přestěhuje do Somálska je jednoduché. Vyhovuje totiž hned první kritérium - země pod islamistickou správou s počtem buněk převyšujícím hodnotu OP karty. Přesuneme tedy buňku z Afghánistánu do Somálska (zůstane i nadále spící). Je potřeba ale také určit vládu v Somálsku. Hod kostky byl tentokrát pozitivní. Pětka znamená, že Somálskou bude neutrální zemí se stabilní vládou (ač to zní vzhledem k realitě dneska podivně). Nesmíme zapomenout posunout ukazatel počtu zemí se stabilní/silnou vládou o jedno pole doprava na bodovací stupnici.

Výsledek události karty Hizballáh

Karta džihádistů 2

Druhou kartou je #93 Taliban s OP 3. Opravdu hodně nepříjemná karta v ruce džihádistů. Protože jde o hratelnou událost nespojenou s USA, bude se událost hrát. Umístíme žeton svrženého režimu do Afganistánu. Pak přesuneme 1 buňku ze stupnice financování džihádu do Afghánistánu a také do Pákistánu. Protože Afghánistán je pod islamistickou správou, ztrácí USA prestiž o 3 (nikoliv o 1).

Karta Talibán a její dopad na Afghánistán

Karta USA 1

Po dvou zahraných kartách džihádistů jsem v poměrně nepříjemné situaci. Afghánistán je pod islamistickou správou s dostatkem teroristických buněk, které se mohou začít přesouvat do dalších zemí. Z tohoto důvodu se pokusím situaci zvrátit zahráním karty #118 Oil Price Spike a využitím její operační hodnoty 3.  Volím akci Změna režimu. Nutnou podmínkou je tvrdý postoj USA, což je splněno. Tato akce nese s sebou řadu procedurálních kroků. Nejprve do země vysadíme 6 amerických jednotek. Všechny spící buňky v zemi se stávají aktivními. Hod kostky (5) určuje stabilní vládu a země se stává spojencem. Nakonec je potřeba hodit kostkou na prestiž USA. Kostky nám přejí, padla 6, což znamená zvýšení prestiže. Druhý hod kostkou (5) zvyšuje prestiž ze 4 na 9. Tak to dopadlo docela dobře! Nicméně tak jednoduché to nebude. Změna režimu je dlouhodobá záležitost, jsou vázány jednotky, které mohou být potřebné jinde. Nasazení 6 jednotek také znamená, že při dalším rozdávání karet dostaneme místo 9 karet jen 7 karet.

Karta Oil Price Spike a změna režimu v Afghánistánu

Karta USA 2

Protože nyní už není žádná země pod islamistickou správou, můžeme zahrát další silnou kartu - #35 Hijab a využít její události. Tu je možné zahrát pouze, pokud není žádná země pod islamistickou správou. V prvním kroku otestujeme Turecko. Výsledek hodu kostkou (2) znamená, že Turecko je pod slabou vládou jako neutrální země. Text na kartě nám přikazuje zvýšit úroveň vlády o 1 stupeň, což znamená, že do políčka Spojenec v Turecku umístíme žeton pro stabilní vládu (posun ze slabé vlády). Předposlední akci v rámci události je test postoje Francie. Dnes už poněkolikáté házím 5 a Francie tedy zaujímá tvrdý postoj, což také implikuje posun světového postoje ke globálnímu terorismu o další pole doprava - tedy Hard 2. Posledním úkonem v rámci události Hijab je snížení finančních prostředků džihádistů o 2 na 7.

Karta Hijáb a úvodní test Turecka

Po odehrání 2 karet obou stran přichází na řadu řešení teroristických útoků. Jenže žádný žeton na mapě nemáme a tak hra pokračuje dále zahráním dvou karet džihádistů. Jak vlastně vypadá naše situace? Největší hrozbu v Afghánistánu jsme zažehnali, byť cena, kterou jsme za to zaplatili, bude asi vysoká. Díky šťastným hodům kostkou se povedlo ustavit stabilní vlády hned v několika zemích (především Turecko potěšilo). Klidu ale nepřidává spící teroristická buňka v domovských Spojených státech a především v Pákistánu, který disponuje jadernými zbraněmi. Bodovací stupnice zaznamenal hned několik změn a současné hodnoty jsou nastaveny takto:

Zdroje silných vlád: 0
Zdroje islamistických zemí: 0
Počet zemí se stabilní nebo silnou vládou: 6
Počet zemí se slabou nebo islamistickou vládou: 4

Ukázkovou hru v tomto okamžiku přeruším a v jejím popisu budu pokračovat v dalším díle. Na samotný závěr přidám globální pohled na mapu.

Odkaz na druhý díl ukázkové hry:
https://valkyvjednom.blogspot.com/2021/07/ukazka-ze-hry-labyrinth-war-on-terror_21.html