Hned na začátek musím uvést kompletní oficiální název - Men of Iron Battles Tri-Pack: Men of Iron, Infidel, Blood & Roses. Z něj se dozvíte, že jde o speciální vydání 3 her v jediné (pořádně nadité) krabici ze série Men of Iron. První díl Men of Iron vyšel už před 19 lety a jeho autor, fenomenální Richard Berg, se rozhodl věnovat hru všem fanouškům rytířských bitev v době, kdy začala hrát svou důležitou roli pěchota. Rytířské bitvy předtím byly primárně o rytířích na koních, pěchota byla tak trochu stafáž, nepříliš dobře vyzbrojená, bez větší taktiky, bez použití formací. Ve 14. století už význam pěchoty významně vzrostl, především její součinnost s jízdními jednotkami rytířů. Celý systém hry byl navržen tak, aby nebyl příliš komplikovaný a jednotlivé bitvy bylo možné odehrát do hodiny. Dalším Bergovým cílem bylo, aby si hru užili i sólo hráči, protože hra je díky aktivačnímu systému designována pro sólo hru za obě strany.
Výčet bitev Men of Iron stojí za zmínku:
- Falkirk 1298 - těžká porážka skotského vojska vedeného Williamem Wallacem
- Courtrai 1302 - tzv. Bitva zlatých ostruh, v níž se střetla vojska francouzského krále Filipa IV. s vlámskou domobranou
- Bannockburn 1314 - velký triumf Roberta Bruce nad početně silnější anglickou armádou
- Kreščak 1346 - první velká bitva tzv. Stoleté války
- Poitiers 1356 - další bitva Stoleté války, kdy stáli proti sobě Černý princ (z Walesu) a francouzský král Jan II. Dobrý
- Najera 1367 - další bitva Černého prince, tentokrát na kastilském území
Druhý díl s názvem Infidel vyšel v roce 2011 a posunul se v čase o 3 století nazpět do období prvních křížových výprav. Richard Berg tentokrát postavil proti sobě těžkou obrněnou jízdu evropských rytířů proti turecké lehké kavalérii. Zatímco v herním systému se neobjevily žádné významnější změny, rozšířil se počet typů jednotek. Asi nejatraktivnější jsou súdánští lukostřelci a beduínští kopiníci, kteří útočili tak, že nejprve vrhli své oštěpy na nepřítele a pak útočili nebo se bránili pomocí kopí. I druhý díl přišel se 6 bitvami:
- Dorylaeum 1097 - první křížová výprava a bitva, v níž sultán Arslan překvapil rozdělenou křižáckou armádu po neúspěchu u Nikáje
- Antiochie 1098 - po dobytí Antiochie se vyčerpaní křižáci museli utkat s velkou tureckou armádou pod velením Kerbogha
- Askalon 1099 - poslední akce první křížové výpravy a to po dobytí Jeruzaléma
- Harran 1104 - první bitva mezi Seldžuky a nově založenými státy Eddessou a Antiochií
- Montgisard 1177 - překvapivé vítězství malého křižáckého vojska, které Saladionova armáda převyšovala pětkrát
- Arsúf 1191 - známá bitva, ve které se střetl Richard Lví Srdce se Saladinovou armádou
Ani třetí díl na sebe nenechal dlouho čekat. V roce 2014 se fanoušci dočkali hry Blood & Roses. Téma Válek růží z období 1455 - 1487 nabízí dostatečné množství střetnutí pro implementaci do herní systému Men of Iron. Tentokrát však Berg přišel s některými doplňkovými pravidly jako např. pronásledování (Pursuit). Hra umožňuje zahrát si rovnou 7 bitev:
- St. Albans 1455 - první větší střet, v němž Richard Plantagenet, vévoda z Yorku a jeho spojenec Neville, hrabě z Warwicku, porazili Lancastery pod vedením Edmunda, vévody ze Somersetu
- Blore Heath 1459 - bitva v níž Yorkové využili efektivní kombinace dobrého obranného postavení pěchoty a lučištníků s dlouhými luky proti Lancasterům
- St. Albans 1461 - vítězství Lancasterů, kteří díky obchvatu napadli překvapené Warwickovo vojsko z boku a zpřístupnili si tím cestu k Londýnu, kde osvobodili vězněného Jindřicha VI.
- Towton 1461 - největší bitva z celé krabice, lítá řež bez velkého taktizování
- Barnet 1471 - bitva mezi dřívějšími spojenci a přáteli (Eduard IV. a Neville, hrabě z Warvicku), která skončila smrtí "králotvůrce" Warwicka
- Tewksbury 1471 - těžká porážka Lancasterů s následnou popravou řady šlechticů včetně vévody ze Somersetu; velkou roli v bitvě hrál terén, přesněji živé ploty a hustý podrost
- Bosworth 1485 - pravděpodobně nejznámější bitva Válek růží, kdo by neznal zvolání "Království za koně!"?
Pokud sečteme počet bitev, dojdeme k číslu 19. V krabici však jich najdeme 20. GMT Games přidali ještě hru, která vyšla v roce 2009 rámci časopisu C3i. Jedná se o bitvu u Azincourtu z roku 1415, předznamenávající soumrak středověkého rytířstva. Francouzi zde, ač měli převahu více než 2:1, odešli na hlavu poraženi. Angličané na francouzské půdě využili jednak terénu (rozbředlá půda, zužující se "trychtýř") a ve velké míře také taktiky francouzských rytířů, kteří se soustředili na anglické rytíře a ponechali bez zájmu lučištníky.
Do Tri-Packu se nevešel čtvrtý díl série - Arquebus: Men of Iron Volume IV – The Battles for Northern Italy 1495-1544, který vyšel v roce 2017, tedy 3 roky před trilogií. Tento díl nabídl hned 8 bitev, z nichž asi nejznámější je Fornovo. Severoitalská bojiště v této hře nabízí možnost "zažít" vzestup německých lancknechtů, kteří se postupně stali univerzálními žoldnéři renesanční Evropy a kteří nahradili švýcarské žoldnéry. I v případě čtvrtého dílu je autorem Richard H. Berg. Ve stejném roce se objevila v časopis C3i další bitva ze série. The Battler of Wakefield je další z bitev Válek růží a jejím autorem je Ralph Shelton.
Uvidíme, kdy se objeví šestý díl, po jehož vydání očekávám, že GMT Games zahájí práce na druhém tri-packu. A to bude chvíle pro mou peněženku!
ZÁKLADY SÉRIE
Pro mě jednoznačně nejzajímavějším herní prvkem je absence klasického systému IGOUGO. Není zde pravidelné střídání hráčů, kdy jeden hráč odehraje svůj tah, načež předá "žezlo" druhému hráči atd. Místo toho scénář definuje, která strana začíná. Aktivní hráč pak provádí své akce, dokud nepřijde o svou aktivitu. To se může stát třemi způsoby. Buď na konci "kola" pasuje nebo jej soupeř o aktivitu připraví úspěšným zahráním žetonů uchopení aktivity. Třetí možností je případ, kdy aktivní hráč selže při pokusu o pokračování své aktivity.
Průběh jednoho kola (termín kolo není asi úplně přesný, ale na druhou stranu mě lepší nenapadá) se dá shrnout do 5 fází:
A. Aktivační fáze
Aktivní hráč může aktivovat bitevní skupinu či armádu (pouze u bite v Blood & Roses), zvolit akce spojené se standardou nebo může nedělat nic (Pass).
Jednotky na bojišti jsou organizované do tzv. bojových skupin (v pravidlech Battle), které mají svého velitele (Leader). Tyto jednotky jsou jasně rozlišitelné, protože mají společnou barvu pruhu na žetonech. Pokud se tedy hráč rozhodne pro aktivaci bitevní skupiny, jednoduše vybere velitele a tím pádem všechny jednotky jeho skupiny. S jednotkami aktivní bitevní skupiny pak přechází do další fáze.
 |
Příklad aktivace bojové skupiny vedené samotným Arslanem. I když je jeho aktivační dosah 6, mohou být být aktivované všechny jeho jednotky kromě jediné (má u sebe žeton Out of Command) |
Každý hráč má jeden či více žetonů standard, které buď na začátku nebo v průběhu hry umístí na herní plán. Je to místo, kolem něhož se shromažďují jednotky, které v bitvě utrpí vážnější škody a jsou dočasně vyřazeny z boje (Retired). Zvolením akce Standarda může hráč tyto jednotky převést ze stavu Retired na Disordered. Je také možné za určitých podmínek žeton standardy přesouvat.
Rozhodnutí hráče provést akci Pass neznamená, že se nic neděje. V případě, že je s bitvou spojený management času, dochází k posunu žetonu času na stupnici, což může znamenat, že protivníkovi dojde čas. Nejdůležitějším dopadem tohoto rozhodnutí je však přesunutí aktivity na druhého hráče. Ten začne právě aktivační fází.
 |
Tři standardy seldžuckých Turků. Jelikož je bitva teprve na začátku, byla z boje (dočasně) vyřazena je jedna jejich jednotka. |
Aktivované jednotky mohou provádět přesuny a/nebo střílet na nepřátelské síly. Střelba se ale týká pochopitelně pouze těch jednotek, které jsou schopné střelby z luku nebo kuše.
Žeton velitele obsahuje číslo, které udává, jaký je dosah jeho velení. Jednotky, které jsou mimo dosah, se sice mohou přesouvat, ale nesmí se dostat do styku s nepřítelem a nemohou tedy ani střílet nebo provádět útoky. Platí zde pravidlo řetězového předávání pokynů. Tedy jednotka, která je sice mimo dosah, ale přitom sousedí s jednotkou, která v dosahu je, platí za jednotku v dosahu.
Přesun je ovlivněn terénem a počtem bodů pohybu, který se liší dle typu jednotek. Ve hře nejsou ZOCy, ale platí, že jakmile se jednotka dostane do sousedství s nepřítelem, musí svůj pohyb ukončit. Některé střelby schopné nepřátelské jednotky navíc mají možnost reagovat střelbou na pohyb vašich jednotek, pokud se ocitnou na sousedním poli.
 |
První bitva u St. Albans. Boje jsou již v plném proudu a to především na pravé straně, kde došlo k tragédii v podobě smrti třetího vévody z Yorku Richarda Plantageneta. Přispěchali mu na pomoc jednotky hraběte Warwicka. Na levé straně se lučištníci hraběte ze Salisbury marně snaží vnést zmar do jednotky, která brání most přes suchou strouhu. A to i přestože mají DRM +1 ka každé střelbě. |
Drtivá většina střeleckých jednotek musí ukončit svůj pohyb, pokud vystřelí. Zároveň musí vždy každá jednotka dokončit svůj pohyb/střelbu a teprve pak může provést svůj tah další jednotka. Není tedy možné uskutečnit nárazovou střelbu z více jednotek. Samotná střelba je řešena pomocí hodu kostkou při započtení všech možných modifikátorů. Nutnou podmínkou je, aby střílící jednotka měla LOS (Line of Sight) a také aby dostřelila. Výsledek střelby na cíl, který je plně připravený na boj může mít v nejhorším případě dopad na uspořádanost (Disordered). To znamená otočení žetonu s horšími čísly pro pohyb a obranu. Zároveň taková jednotka má větší postihy při útoku i obraně. Další střelba na takto dezorganizovanou jednotku už může znamenat buď ústup nebo její vyřazení z boje (přesun ke standardně) a v nejhorším případě eliminaci ze hry.
 |
Jednotka lučištníků hraběte ze Salisbury má na sobě žeton Fired. Její střelba eliminovala pěchotu barona Clifforda a uvolnila tak cestu pro Richarda Nevilla, hraběte ze Salisbury, aby se mohl vrhnout přímo na krále Jindřicha VI. |
C. Útok / Boj
V této fází dochází k útokům aktivovaných jednotek, které jsou v kontaktu s nepřátelskou jednotkou. Útok není povinný. Při boji se opět hází pouze jedinou kostkou d10. Mezi modifikátory, které mohou ovlivnit výsledek patří terén, obranné číslo jednotky, číslo z matice porovnání jednotek v boji, ale třeba i skutečnost, že útočí 2 jednotky na jedinou nebo naopak. Také přítomnost velitele v boji, může znamenat lepší výsledek. Modifikátorů je samozřejmě přehršel, jmenovat je všechny nemá smysl.
Výsledkem je číslo, které má dopady podobné jako u střelby. Zde ale navíc může získat útočník možnost nového útoku. Podobně jako v jiných hex & counter hrách zde funguje možnost postoupit na hex, který obránce opustil. Zajímavě je pojata situace, kdy útočící jednotka sousedí s více nepřátelskými jednotkami. V takovém případě musí útočník bojovat proti všem jednotkám, s nimiž sousedí, pokud na ně současně neútočí jiná spřátelená jednotka. V bojích hraje roli směr, jejímž je jednotka natočena. Okolních 6 hexů je možné rozdělit na frontální, boční a zadní. Je jasné, že útoky ze stran či zezadu mají pozitivní DRM. Vůbec v této hře hraje směr natočení žetonu velkou roli. Nejen pro boj na blízko, ale také při střelbě zdálky, protože nelze střílet zadním směrem. Men of Iron navíc používají netypické pozicování jednotek, protože čelní strana žetonu nesmí být vodorovná se stranou hexu. Pravidla přesně stanoví, kdy je možné žeton pootočit.
 |
Situace po ukončení fáze střelby/přesunu. Jednotky ve stavu Disordered, které neprovedly žádný pohyb, nebyly v sousedství nepřátelské jednotky a nezměnili své natočení, jsou označeny žetonem No Move/Fire. Ve fázi Rally budou moci nabýt opět normálního stavu. Směr natočení jednotky hraje důležitou roli. Všimněte si křižácké rytířské jednotky s číslem 1, která sice je v obklopení 3 tureckých jednotek, ale útočit může pouze na jednotky, které jsou na jejích frontálních hexech. |
Některé jízdní jednotky mají možnost provést speciální typ útok, při němž mohou zaútočit ze vzdálenost až 2 hexů od cíle. Tento "nájezd" má příjemné bonusy a může znamenat průlom v obranných řadách. Podobný "nájezd" mohou učinit i jízdní jednotky, které mají být cílem útoku jak zblízka, tak i z dálky. Mohou tak i chystaný útok zastavit.
 |
Situace na konci fáze Pohyb/Střelba. Dvě jízdní jednotky biskupa z Durhamu se chystají napadnout skotské lučištníky. Snahou je oslabit střeleckou podporu skotských pikenýrů v obranné formaci. Žetony Charge ukazují směr útoku. Ve fázi útoku se obě jednotky automaticky přesunou na místa těchto žetonů. |
 |
Fáze útoku. Skotští lučištníci naplno využili možnosti zahájit střelbu v rámci Reacton Fire. Výsledkem bylo, že z útoku typu Charge se stal klasický útok zblízka (Shock). Navíc obě anglické jednotky jsou nyní Disordered. Biskup z Durhamu musel podstoupit (úspěšný) test na smrt. |
 |
Fáze útoku. Útok zblízka jednotkou, v níž je biskup z Durhamu, dopadla bez efektu. Druhý útok byl úspěšný a přinesl jednak ústup skotských lučištníků a také jim přivodil stav Disordered. Poté následoval pokus o pokračující aktivitu, který selhal a ke slovu přišly obě jednotky lučistníků. Nejprve došlo k úplné eliminaci jednotky s biskupem, který se po úspěšném testu na smrt musel přemístit k jiné jednotce. Druhá jízdní jednotka byla vyřazena z boje (Retired) a byla relokována ke své standardě. |
D. Shromažďovací fáze
V této fázi jednotky aktivované bitevní skupiny ve stavu Disordered, které neprovedly žádnou akci, přechází do normálního stavu. Navíc, pokud hráč předtím zvolil akci Standarda, může převést jednotky ze stavu Retired do Disordered.
E. Fáze pokračování
Nyní přichází na řadu vysvětlit, jakým způsobem může hráč vyhrát (nebo prohrát). Eliminací jednotek se zvýší ukazatel ztrát o stanovený počet ztrát. V případě králů je to 5 bodů, u dalších typů jednotek pak 0-3 body. Každý scénář bitvy určuje hranici, kterou když ukazatel překročí, tak daná strana prohrává. Autor k tomu ještě přidal prvek napětí a trochu té náhody. Takže vždy na konci první aktivační fáze obě strany hází kostkou a výsledek přičtou k ukazateli ztrát. Na začátku bitvy samozřejmě není nutné kostkou házet, protože ani kdyby padla maximální hodnota 9, nemůže dojít k prohře. Test se navíc v této fázi neprovádí, pokud jde o pokračující aktivaci.
 |
Ukazatel ztrát a vítězných podmínek jednotlivých bitev. Každý díl má svou vlastní kartu. Zde je znázorněna bitva u Falkirku. Jak je vidět, Skotové již mají maximální počet ztrát (přesněji Flight Points), což znamená, že při nejbližším testu na vítězné podmínky dojde k vítězství Angličanů. |
Aktivní hráč poté může buď ukončit svou aktivitu, čímž se stává aktivním hráčem a pokračuje od fáze A. Nebo se může pokusit pokračovat s další aktivací. Musí ale zvolit jinou bitevní skupinu (pokud už mu nezbyla pouze jediná, pak se může pokusit aktivovat ji). Pokus o pokračování se provádí hodem kostky d10 a výsledek musí být menší nebo rovný hodnotě uvedené na žetonu velitele. Toto číslo se liší podle historických postav, většinou je to 2 nebo 3, ale jsou i králové s číslem 6. Pokud se zadaří, může hráč se zvolenou bitevní skupinou pokračovat. Teoreticky tak může pokračovat, dokud mu hod na pokračování aktivace bude vycházet. Hra mu to ale postupně bude komplikovat, protože každou úspěšnou pokračující aktivací se DMR snižuje o 1. Pravděpodobnost se tedy s každým úspěchem radikálně snižuje.
Nevypsal jsem jako obvykle všechny detaily herního systému. Pro získání představy to ale není důležité. Po dvojím přečtení této kapitoly s popisem základů hry jsem si ověřil, že nemám skill na zábavné vysvětlování pravidel hex & counter her. I proto jsem se snažil suchopárný výklad doplnit návodnými fotkami.
DOJMY ZE HRY
Na tento Tri-Pack jsem se těšil od chvíle, kdy jsem dočetl tetralogii o rytířských bitvách od Jiřího Kovaříka. Předtím, než jsem začal připravovat první scénář, jsem stihl ještě dočíst knihu o Válkách růží, takže si dovedete představit, s jakým nadšením jsem se do tohoto herního systému pouštěl.
 |
Úžasné knihy pro lepší vhled do pozadí bitev |
Jako první bitvu jsem zvolil Azincourt, protože se boj odehrává na malinkaté mapě a dojde relativně rychle ke konci hry. Totéž doporučuji i všem zájemcům o hru. To, co při studiu pravidel až tak úplně nevypadalo, se ukázalo už v první bitvě reálné. Systém pokračující aktivace mi rychle přešel do krve a splnil mé očekávání. Pro sólo hru je to skutečně požehnání. Opakované úspěšné aktivace zmohou divy. Přesvědčil jsem se o tom hned při opakovaném hraní Azincourtu. Tu první bitvu podle očekávání vyhráli Angličané. A to docela jasně. I v playbooku autor zmiňuje, že historická varianta, která je výchozí, v drtivé většině znamená výhru Anglie. Rematch ale přinesl některé skvělé hody pro Francouze, zejména při opakované aktivaci, takže došlo k prolomení skvělé obrany, což ve finále vedlo ke ztrátám, které znamenaly senzační vítězství Francie.
Tri-Pack obecně obsahuje docela dost brutálně nevyvážených bitev. Je to proto, že autor chtěl primárně ukázat, jak to v bitvě probíhalo. Přímo v playbooku je i varování. Moje další bitva u Falkirku toho byla jasným důkazem. William Wallace dostal strašlivě na zadek se svou zle zvolenou strategií. Absolutně nelze v této bitvě za Angličany prohrát. I proto najdete v plabooku u těchto nevyrovnaných scénářů varianty, které sice nejsou historické, ale zase umožní prožít napětí.
 |
| Bitva u Falkirku nabízí v historické variantě v podstatě jediný možný konec. Statečné srdce Wallace promine. |
Dostáváme se k nejzajímavější vlastnosti Tri-Packu. Tím, že jsou zde tři díly, navíc časově výrazně odlišné, je dojem z bitev i ze zvolených taktit odlišný. Kupříkladu jednotky schopné střelby - lučištníci a kušiníci. V Infidelu mohou střílet nejdále 2 hexy od cíle a s nepříliš pozitivním DRM, u Men of Iron se dosah malinko posunul, ale v Blood & Roses už mají třeba velšští střelci s dlouhými luky dostřel až 6 hexů! Ano, u této vzdálenosti už je DRM -2, ale je to sakra rozdíl. V Infidelu zase máte lehké jízdní jednotky, které umí střílet z luku a rychle se vzdálit, tedy taktika hit and run.
Další bitvou, kterou jsem si maximálně užil, byl střet u Dorylaea. Ta patří mezi ty časově náročnější v rámci Tri-Packu (mně trvalo odehrát celou bitvu něco přes 4 hodiny). I zde se střetly dvě naprosto rozdílné taktiky. A musím říct, že rytíři na straně křižáckého vojska mě jednoduše ohromili. Setup této bitvy navíc nabídl zajímavé možnosti strategie na obou stranách. Zážitek byl opět parádní. Dlouho to totiž vypadalo, že seldžučtí Turkové vedení sultánem Arslanem mají šanci zvítězit, ale rozhodl příchod druhé, početnější části křižácké armády. Její načasování řídí umně zvolená náhoda a v mém případě se projevila tak, že se příchod posil odehrál až ve 4. kole a o napětí tak nebyla nouze.
 |
Zahájení bitvy u Dorylaea. Sultán Arslan rozdělil své síly do dvou polovin, z nichž jedna zaútočila na formace pikenýrů ve střední části, zatímco druhá část sil se otočila směrem k táboru neozbrojenců na pravé straně. Na to reagoval Bohemund podobně. Na pravé straně mapy je velký počet jednotek křižáků druhé části armády, která ale přijde na řadu až později. |
 |
Závěr bitvy. Rozhodly posily a také statečný odpor menšího počtu křižáckých jednotek (rytířů). |
Poslední odehranou bitvou byl úvodní malý střet během Válek růží. První bitva u St. Albans nahrává Yorkům, kteří mají dvě jednotky lučištníků a mají také převahu celkově. Hlavní slovo zde má pěchota, která i v mém případě bitvu rozhodla. Tentokrát jsem měl radost z toho, že terén byl docela členitý, protože boje probíhaly na okraji města i uvnitř. Úplně zde chyběly jezdecké jednotky! Celá bitva mi trvala necelou hodinu a zážitek byl opět skvělý.
Žetony převzetí aktivity sice pro sólo nejsou úplně ideální, ale já to řešil tak, že jsem vždy vypároval žeton negace na jedné straně a 1 žeton převzetí na straně druhé. Takže pak nehrozila schizofrenní situace.
 |
Moment, kdy došlo k zabití/zajmutí krále Jindřicha VI. hrabětem ze Salisbury. |
 |
Pravidla a battle booky pro každou ze tří her |
Poměr výkon/cena je v tomto případě neporazitelný. Dostáváte zábavu na spoustu hodin, protože každou z bitev si dáte více než jednou. Nelze než jednoznačně doporučit. Samozřejmě platí premisa, že vám nesmí vadit trochu náhody v podobě kostek, nevyváženost některých bitev a také menší komplexit (nejde úplně o věrnou simulaci).
 |
Rozevíratelné pomocné karty se spoustou tabulek. Výhoda je, že pro bitvu potřebujete vždy jen jednu z nich. |
Komponenty
5 oboustranných map o velikosti 22x34"
1 mapa o velikosti 11x17" (Agincourt)
1 pravidla série (28 stran)
3 Battle Books (2x 24 stran a 1x 36 stran)
8 pomocných karet A4
2 desetistěnné kostky
7 archů žetonů (zastříhávál jsem po několik večerů)
 |
Málem mi nestačily ani 3 inserty! |
BITVA U SUDOMĚŘE
Rytířské bitvy se odehrávaly i v českých zemích. Jednu takovou připravil pro komunitou fanoušků Men of Iron Petr Mojžíš. Na webu GMT nebo na stránkách autora (v sekci Downloads) najdete PDf soubor s mapou, se třemi žetonky k vystřižení (včetně Jana Žižky) a s podmínkami bitvy. A protože to považuji za skvělý počin, rozhodl jsem se bitvu odehrát a sepsat AAR. Takže se můžete těšit a souboj husitských jednotek s katolickým vojskem. Už teď se na tenhle mikro scénář těším!
| Designér | Richard H. Berg |
| Rok vydání | 2019 |
| Vydavatel | GMT Games |
| Počet hráčů | 1-2 |
Komentáře
Okomentovat