Představení hry: D-DAY AT TARAWA

Asi jako mnozí z vás, i já jsem četl knižní sérii o válce v Pacifiku od českého autora Miloše Hubáčka. Nevím, jak ve vás, ale ve mně zanechala velkou stopu. Dodnes patří tento konflikt mezi mé nejoblíbenější (pokud se to vůbec dá takto napsat) a tak jsem vždy natěšený na deskovou či počítačovou hru, která nabízí možnost účastnit se aktivně bojů. Platí to i pro filmy, i když těch zase tolik není. A protože jsem na blogu dosud nepředstavil žádnou válku mezi Japonci a USA (nesmím zapomenout samozřejmě i na další země jako např. Austrálie), rozhodl jsem se to napravit ještě do konce roku 2021. A to i přesto, že nejde o žádnou velkou hru, která by pokrývala celou válku v Tichomoří (jako třeba Empire of the Sun).

KRVAVĚ ZAPLACENÉ VÍTĚZSTVÍ

Atol Tarawa (nejvýznamnější ze 16 atolů Gilbertova souostroví) s malým ostrovem Betio o rozloze 2,5 km čtverečních se stal jedním dalších cílů amerického námořnictva v rámci operace GALVANIC v listopadu 1943. Velkou váhu v rozhodování hrála skutečnost, že na atolu už bylo provozuschopné letiště. Útokem byla pověřena 2. divize námořní pěchoty generálmajora Juliana C. Smithe. Ostrov Betio byl však mimořádně silně opevněn. Kontradmirál Šibasaki měl k dispozici 4836 bojovníků. Navíc se na invazi velmi dobře připravil. Na invazní loďstvo čekalo 20 pobřežních děl, pro zadržení pěchoty pak měli Japonci k dispozici horské houfnice a děla. Na ostrově byly také instalovány nejrůznější zátarasy a překážky. Dále ve vnitrozemí pak byly vybudovány masivní bunkry. Na Američany navíc čekali odhodlaní bojovníci, kteří neměli problém obětovat život. 

20. listopadu bylo v brzkých ranních hodinách zahájeno mohutné ostřelování pobřeží. Zdálo se, že celý ostrov explodoval ve sloupech ohně a kouře. V 5:42 ostřelování skončilo a v 7:15 už minolovka Pursuit naváděla první obojživelné LVT s vojáky uvnitř na pobřeží. Jenže bombardování nezničilo vše, nepřátelská děla a těžké kulomety, ukryté v betonových pevnůstkách, často odolaly. A z nich se začala šířit smrtonosná palba...Američané postupně vylodili 18 600 mariňáků a dobývání ostrova stálo život přes 1 000 vojáků USA. Postupovalo se metr po metru, vyloďovací LVT navíc neměly silnou ochranu, takže projektily pronikaly skrz a zabíjely řidiče i vojáky uvnitř. 23. listopadu byl ostrov Betio dobyt. Velice důležité vítězství, avšak krvavě vykoupené.

Herní papírová mapa z mé edice

SÉRIE D-DAY

D-Day at Tarawa je druhým zástupcem série. Autor John Butterfield, geniální designér solitérních wargames, přišel nejprve s hrou D-Day at Omaha Beach. V ní se hráči snaží o vylodění v Normandii s následným zachycením na pláži a postupem do vnitrozemí. Hra přišla s konceptem, který ve velkém měřítku přejala i v tomto článku představovaná Tarawa a pak i následně třetí díl v sérii - D-Day at Peleliu. I ten je autorským dílem Johna Butterfielda. Do série je řazen i čtvrtý titul, který ale již má na svědomí designér Joe Youst. D-Day at Iwo Jima přišla s řadou změn (pokud bych měl zmiňovat jednu z nich, tak zmizely "tečky" označující hex na mapě pod palbou, což bylo dosud trademarkem série), které řada hráčů nesla nelibě. Navíc pravidla byla napsána dost nesrozumitelně. Všechny díly dosud vydala firma Decision Games a mají za sebou už více edicí. A ty poslední už nabízí pevnou mapu. Společným prvkem série je také vysoká obtížnost, která s každým dílem zvyšuje (nepočítám Iwo Jimu). Vyhrát tak není vůbec snadné (a to je dobře!).

JAK SE TO HRAJE

Základem je herní mapa, která zobrazuje ostrov Betio společně s vodní plochou, která je využita při vylodění. Celá mapa je barevně rozdělena do palebních zón různé intenzity, což je jádrem systému pro ovládání palby Japonců. Na ostrově jsou rozmístěny palebné pozice, které mají svou barevnou identifikaci a které mohou být tvořeny i více než jedním políčkem. Z těchto pozic se pak v případě, že jsou obsazené japonskými jednotkami, rozsévá buď intenzivní palba (tu značí plná kolečka stejné barvy ve směru od dané pozice) nebo stálá palba (napůl plná kolečka stejné barvy). Hra zachovává věrný systém invaze, kdy je možné se vylodit pouze na Červené pláži, rozdělené do 3 možných sektorů.

Ukázka palebných sektorů a pozic obsazených i neobsazených japonskými vojáky.

Pokud se podíváme na ukázkový obrázek, tak vidíme následující:

1. Neobsazené pozice (např. žlutá pozice D15, zelená E10 nebo modrá D17 a další). Pokud je americká jednotka v jejich palebné zóně, není cílem případné střelby.
2. Skupinové (např. žlutá D4-D3 nebo fialová D10-D9) nebo individuální (např. modrá D5 na políčku 1118 nebo červená D14 na hexu 1322) pozice obsazené Japonci. Takže např. pěchota na políčku 0920 je v dosahu stálé palby z pozice D3. Naopak americké jednotky s žetonem Disrupted na poli 0923 je v dosahu intenzivní palby zelené pozice D2.

O tom, jak je palba řízena pomocí karet si napíšeme o chvíli později. Teď je na čase uvést základní postup ve hře. Hra je rozdělena do kol, přičemž každé kolo má 7 fází. To, na kolik se bude hrát kol, určuje zvolený scénář. K dispozici jsou:

• The First Waves (jde o prvních 5 hodin invaze v délce 10 kol)
• 20 November 1943 (pokrývá první den invaze, což reprezentuje 15 kol)
• Two day in Hell (první dva dny invaze, jinými slovy plná hra v počtu 30 kol)
• 21 November 1943 (pouze druhý den invaze, tedy 14 kol, ovšem počínaje 17. kolem až po závěrečné 30. kolo)

Jedno kolo představuje v reálu 30, resp. 60 minut (1 hodina v případě kol 11-30). Jakou strukturu má každé kolo?

I. Vyloďovací fáze US jednotek
II. Fáze zahrání události na odkryté kartě
III. Fáze japonské palby
IV. Fáze zahrání druhé události na kartě (platí až od 11. kola)
V. Fáze ženistů a velení US (platí až od 11. kola)
VI. Akční fáze US jednotek
VII. Konec kola

Vyloďovací fáze

Vylodění je řízeno pomocí karet, které určí, zda nedojde ke driftování (simulace rozbouřeného moře, které může obojživelný člun posunout doleva či doprava, ale také může pootočit směr přistání, čímž dojde ke změně přistávací pozice). Zároveň karta stanoví, k jakým škodám při vylodění dojde (na přepravovaných jednotkách nebo na LVTčkách). Poslední informace, kterou karta poskytuje, je cíl vylodění. To může být okraj pláže nebo vnitrozemí ale také může dojít k tomu, že je LVT vozidlo poškozeno natolik, že skončí ve vodě na mělčině a zbytek musí dojít jednotky po kolena ve vodě za všudypřítomné palby. K vylodění dochází ve vlnách především počátcích hry. Obojživelných LVT je omezené množství a mají omezenou kapacitu. Takže pokud dojde k jejich zničení, může se stát, že jich bude pro nové jednotky k vylodění málo a nešťastníci budou muset přebrodit celou část až k plážím. Výjimkou jsou tanky. Ty se přepravují sami. 

První vyloďovací vlna je připravena. Všechny jednotky jsou přepravované v LVTčkách. Všimněte si natočení některých stacků.

Fáze událostí

V obou fázích, kdy se má zahrát událost, stačí pouze otočit kartu a zahrát příslušnou událost ze seznamu podle toho v jakém kole se hra nachází. Události jsou různého druhu a mohou pomoci jedné nebo i oběma stranám.

Fáze japonské palby

Jednoznačně jádro systému pro ovládání japonských sil. Nejprve se otočí karta. Symboly, které na ní jsou, pak řídí úkony, které hráč provede za japonskou stranu. V prvních 2 kolech je to vždy palba. A to z těch pozic, které odpovídají zobrazených barvám při splnění podmínek, že jde o okupovanou pozici a jednotka nemá žeton narušení. Symboly na kartě také říkají, zda je možné během palby zasáhnout i jednotky hrdinů nebo velení. V případě, že US jednotka je ve stálé palbě, musí ještě souhlasit černý symbol na jednotce se symbolem na kartě (kolečko, kosočtverec a trojúhelník). Od třetího kola se pak přidávají postupně zvláštní akce Japonců (vždy ob 2 kola), které mohou místo střelby přidávat posily, pohybovat jednotkami nebo provádět tzv. souboj na blízko a řadu dalších akcí. To je řešeno tím, že na barevném symbolu je zobrazeno písmeno, které zastupuje jednu či více akcí. 

Příklady karet. Horní část zobrazuje výsledky vyloďovací fáze, střední část obsahuje události. spodní část pak ukazuje, které pozice mohou provádět akce a případně jaké akce. Černý symbol pak řeší, které US jednotky jsou dotčení palbou v případě stálé palby.

Myslím, že poté, co hráči poprvé tuto fázi odehrají, si uvědomí, že tomuhle nebude jednoduché čelit. Je třeba dodat, že ve hře není kostka. Vyhodnocení střelby a akcí řeší tabulky, kde je potřeba vyhledat správné řešení situace podle vstupních parametrů. Co se týče palby, tak zjednodušeně řečeno, v případě intenzivní palby už nezáleží na tom, jaký je symbol na jednotce. Výsledek tak může být narušení činnosti jednotky (umístění žetonu Disrupted) ale i ztráta tečky (strip). Akce Japonců, které jsou postupně zpřístupňovány, jsou docela pestré a zahrnují např. přepadení, posílení, pohyb směrem k cíli, infiltraci a další).

Matice pro řešení akcí po odhalení karty ve fázi japonské palby

Podmínkou velké většiny akcí je, že pozice musí být okupovaná a jednotka nenarušená, ale jsou akce, které je možné provést i případě, že daná pozice neobsahuje žádnou jednotku.

Americké a japonské jednotky

Ještě než se pustíme do popisu další fáze, by bylo dobré si představit jednotky obou stran. Na americké straně jsou hlavními jednotkami pěchota (lehká i těžká) a ženisté. Na nich je hlavní tíha invaze. Jednotky pěchoty začínají se 4 stripy, zatímco ženisté se dvěma. Pak tu jsou tankové jednotky (2 stripy) a artilérie (2 stripy). Speciálními jednotkami jsou žetony hrdinů a velení. Ti se totiž nepočítají do stacking limitu (2 jednotky). Mají také řadu dalších skvělých funkcí. Jednotky, které sousedí s velením, mohou provádět akci zdarma. Hrdinové zase umožňují v bojích zvýšit sílu o 1 nebo nahradit chybějící typ zbraně. Hrdinové se také mohou obětovat v případě, že poslední jednotka s nimi má být eliminována. Jednotka HQ (velení) pak může být zkonvertována na tzv. velicí post (Command post), který zvyšuje rozsah velení (a tedy komunikace).

Bonusů je více, ale zmínil jsem jen ty nejdůležitější. Pohříchu ale má hráč k dispozici pouze 3 jednotky velení a 8 hrdinů, kteří mohou zemřít a tím pádem mizí ze hry. Jejich ochrana tak je velmi důležitá. 

Japonské jednotky se pak skládají především z lehké a těžké pěchoty, 3 jednotek tanků a po jedné jednotce ženistů a dělostřelectva. K těmto jednotkám se pak může za určitých situaci přidat i zvláštní žeton, který symbolizuje to, jak je daná jednotka opevněná (tzv. depth marker). Na začátku jsou japonské jednotky rozmístěny identifikační stranou dolů, takže nelze určit, o jakou jednotku se jedná. Některé situace pak přidávají depth žetony pod tyto jednotky (opět skrytě). Oba typy žetonů obsahují kromě informace o typu jednotky a síle, také seznam zkratek pro typy zbraní, které jsou potřebné pro útok. Pokud útočící jednotky tyto zbraně nemají, jde o handicap, který je zohledněn v soubojové tabulce. Některé typy zbraní dokonce ani není možné mít a je potřeba podstoupit jiný způsob boje.

Kompletní sada žetonků

Fáze ženistů a velení US

Počínaje 11. kolem je možné v této fázi transformovat jednotky HQ ve velící posty. Některé typy ženijních jednotek pak mohou získávat žeton podpory, které hráč může proměnit v žeton vojenské posádky (garrison), jenž označí pozici za okupovanou Američany. Žeton podpory lze tak využít pro zahrání akce zdarma, pro odstranění žetonu narušení ale i pro chybějící typ zbraně při útoku.

Akční fáze US jednotek

US jednotky mohou provést pouze následující akce:

• Pohyb až o 2 políčka (od 11. kola až o 3)
• Útok
• Souboj na blízko (což  znamená přesun jednotky/stacku na pole s nepřátelskou jednotkou s vyřešením souboje)
• Barážová střelba tankovou jednotkou (střelba na dálku)
• Odstranění žetonu narušení (jediná možná akce jednotek s tímto žetonem)

Útok může provést více jednotek, ale je nutné splnit podmínku, že alespoň jedna jednotka pěchoty nebo ženistů musí sousedit s nepřátelskou jednotkou. Další jednotky mohou útočit i z dálky (a to včetně pěchoty), pokud je splněna dostřelová vzdálenost a tato jednotka je v komunikaci. V ten moment se otočí japonská jednotka a vyhodnotí se součet sil obou stran. Síly může ovlivnit terén jak bránící se jednotky, tak i terén mezi útočníkem a cílem v případě střelby na dálku. Vyhodnotí se také požadovaný typ zbraní. Ten může vést k tomu, že útok selže. Třeba jen proto, že je vyžadován útok z více stran nebo proto, že je nutné provést souboj na blízko. V tabulce US útoku pak se vyhodnotí výsledek. 

Souboj na blízko je pak další minihrou, kterou na hráče autor připravil. Obě strany souboje si líznou počet karet odpovídající různým parametrům. Pak se karty střídavě otáčí a zjišťuje se, zda na kartě je stejný barevný symbol, jako na poli, kde probíhá souboj. V takovém případě dochází ke ztrátě tečky a jedné karty (US) nebo k eliminaci depth žetonu či jednotky (Jap.). Situaci může zamíchat událost na otočené kartě. Výsledkem souboje je buď eliminace jedné strany nebo odehrání všech karet. Pokud dojde ke druhému výsledku, útočník se stahuje zpět.

Zatím úspěšné zachycení několika US jednotek na západním cípu ostrova.

Barážová střelba má svou tabulku, podle níž se řeší výsledek. Otočí se karta a ověří se, zda barevný symbol na katě odpovídá pozici na cílovém hexu a také zda černý symbol odpovídá symbolu na jednotce tanku. Nakonec se ještě vezme v potaz síla útoku (2 nebo 4).

Co je ale na tom všem asi nejdůležitější, je počet jednotek/stacků, které mohou akce zahrát. A to číslo je strašně malé! Pouhé 3 jednotky/stacky mohou provést v jednom kole akci! Jedinou šancí je tak mít k dispozici žetony hrdinů a HQ, které umožňují akce zdarma. Je však potřeba dodat, že jakmile jednotka provede akci zdarma, už nemůže provést žádnou další akci. Navíc skoro vždy je řada jednotek ve stavu narušení a pak nemůže dělat jinou akci než se zbavit žetonu narušení.

Fáze konce kola

Zde se pouze vezmou všechny zahrané karty a dají se na odkládací místo. V případě, že jich je dohromady víc než v balíčku karet k odkrytí, zamíchají se všechny karty a vytvoří se tak nový balíček.

Podmínky vítězství

Každý scénář to má trochu jinak. Já zde uvedu podmínky prvního scénáře (tím asi každý bude začínat) a pak podmínky plné hry.

Scénář First Waves končí okamžitě, pokud utrpíte katastrofální ztráty. Což znamená, že na herním plánu není žádná pěchota se 3 nebo 4 stripy. Jinak končí hra po odehrání 10.kola, načež se vyhodnotí, zda je zajištěno alespoň 10 pozic. Zajištění pozice znamená, že na všech hexech dané pozice je US jednotka a všechny další pozice, které do hexů této pozice mohou pálit, jsou také obsazeny US jednotkami a nakonec z pozice je možné trasovat komunikaci.

Námořní ostřelování pomocí žetonu, jenž je možné získat pomocí události.

Scénář plné hry (kromě hrozby okamžité prohry v případě katastrofických ztrát) stanovuje, že musíte na konci 30. kola musíte mít zajištěny všechny pozice ve 4 zónách ostrova a alespoň 1 zajištěnou pozici v ostatních dvou zónách. Jenže to není vše. Po konci 15. kola se vyhodnocují podmínky, které mohou znamenat konec anebo také výhru již po 15 kolech. Pokud žádná z těchto podmínek není splněna, pokračuje se do 30. kola. Abyste neprohráli po 15.kole, musíte zajistit alespoň 12 pozic. Pro předčasnou výhru v 15. kole je nutné zajistit 20 pozic, z nichž alespoň 3 mají palebnou pozici na jižní pláže.

PRAVIDLA

Pravidla jsou napsána přehledně a v řadě případů jsou ilustrovány ukázkové akce pomocí obrázků. 32 stran není úplně málo, ale nemělo by to nikoho odradit, protože se to opravdu dobře čte. V krabici najdete také 3 pomocné oboustranné karty, na nichž jsou i tabulky pro vyhodnocení různých typů útoku. Osobně mě potěšila i barevná brožurka osvětlující celou operaci a to i v kontextu celé války v Pacifiku.

Pravidla a brožurka

Hráčské karty (oboustranné)

Ukázka dvoustránky z brožurky

DOJMY ZE HRY

Mé dojmy jsou veskrze pozitivní! Je až neuvěřitelné, jak mě hra pohltila. Každá fáze hry je malinko jiná a skoro každá nabízí trochu jiný typ "minihry". Při vylodění toho moc neovlivníte (maximálně jaké LVT zvolit a jaké jednotky do nich naskládat) a pak si přejete, aby otočené karty zas tak moc nezatřásly vašimi ambicemi. Ve fázi japonské střelby zíráte, kolik vašich jednotek utrpí ztráty nebo dostane žeton narušení. Anebo se rozčílíte poté, co v předchozím kole vyřídíte některé japonské jednotky a následně dojde posílení na místech, které jste tak pracně vyčistili, ale neobsadili. V těchto fázích si teprve uvědomíte, čemu asi museli čelit mariňáci v listopadu 1943 a že se bitva o Tarawu oprávněně řadí mezi nejtvrdší střety v Pacifiku. A když konečně jste ve fázi, kdy můžete útočit, přichází na řadu výběr pouhých tří akcí, když nepočítám ty zdarma. Nemusím asi zmiňovat, že můj první scénář First Waves dopadl zle. Sice jsem došel do 10. kola, ale ani jsem se nepřiblížil požadovanému zisku pozic. 

Pro mě je to svatý grál solitérního hraní. Vše do sebe skvěle zapadá, extrémní obtížnost je jasné plus. Prostor pro taktické i strategické rozhodování je velký a asi bude trvat několik partií, než si člověk začne všímat detailů a zjišťovat, kdy a kde zaútočit, které jednotky obětovat a hlavně jak si ochránit jednotky HQ. Plná hra se dá dohrát cca do 10 hodin a věřte, že se vám celá vryje nesmazatelně do paměti. John Butterfield stvořil další kultovní titul. Byl jsem hrou nadšen tak, že jsem si koupil i invazi na Peleliu. 

Situace na herním plán v průběhu fáze akcí US jednotek

KOMPONENTY

Možná bych měl jednu kritickou připomínku. Ta se ale týká produkční kvality. Chyb v pravidlech není moc, ale pár jich je. To se ale dá celkem jednoduše napravit stažením nové verze. Horší jsou chyby na herním plánu. Jsou 3 a trochu mi to vadí, protože to už nelze jen tak opravit. Jedna další chybka na žetonu je asi OK. Možná toto vše řeší nová edice s pevnou mapou.

- Papírová mapa o rozměrech 22x34"
- 352 žetonů
- 55 karet
- Pravidla (32 stran)
- 3 oboustranné referenční karty
- The Battle of Tarawa (barevná brožura - 16 stran)

Designer	John Butterfield
Rok vydání	2014
Vydavatel	Decision Games
Počet hráčů	1