TÉMA: Standard Combat Series (3. část)

Třídílný seriál o sérii Standard Combat Series vstoupil do závěrečné fáze. V minulém díle jsme si představili úvodní desítku her včetně jejich reedicí. Dnes nás čeká další velká porce her, které na rozdíl od těch prvních deseti mají větší šanci, že se objeví v obchodech, případně se rozhodne MMP pro nové vydání. Objeví se noví designéři, nová bojiště (i když stále to bude především druhá světová válka) a nová pravidla, které rozšiřují ta základní kvůli jedinečnostem konkrétního zpracovávaného tématu. Na konci se ještě podíváme na to, co MMP připravuje jako novou hru v sérii. Článek bude dlouhý, pojďme se proto rovnou podívat na 11. titul v sérii, který bude docela netradičně zpracovávat téma mimo WWII.

11. GUADALAJARA (2006)

Nádherná ukázka rozdílných jednotek ze španělské občanské války (komunisté, anarchisté, francouzští interbrigadisté, falangisté, Karlisté , republikáni, nacionalisté a italští dobrovolníci).

Zasazení relativně jednoduchých pravidel SCS do složitého konfliktu, jakým byla Španělská občanská válka, je pro mě velkým překvapením. Autor Ernesto Sassot si na to troufl a z celé války se zaměřil na část vrcholící bitvou u Guadalajary. Předehrou k bitvě jsou operace zahájené italskými dobrovolníky směrem ke Guadalajaře. Italští dobrovolníci společně s frankisty nabuzení předchozími úspěchy (bitva o Malagu) chtěli otevřít cestu na Madrid, jenže narazili na zuřivý odpor republikánů. V bitvě u Guadalajary vyhráli republikáni, ve hře ale mají šanci obě strany. 

Specifika španělské občanské války samozřejmě měla dopad na zvláštní pravidla pro Guadalajaru. Italské jednotky mají úroveň morálky, která se snižuje při ztrátách jednotky. Pokud dosáhne určité výše (11 v tomto případě), jednotku zachvátí panika. Nemůže útočit, při obraně je postih u DRM a dochází k nucenému ústupu. Morálka a její kontrola má dokonce svou vlastní fázi v rámci sekvence tahu. Dalším příkladem jsou tanky vybavené plamenomety (flamethrowers). Tyto jednotky nemohou být samostatně, je nutné mít vždy s takovou jednotkou alespoň jednu neobrněnou (pěchotu). Z dalších zajímavých pravidel bych zmínil ještě možnost dopravních zácp, k nimž může docházet při přejezdu italských tanků po silnicích.

Kromě hlavní kampaně je možné si zahrát tři další scénáře, které pokrývají italskou ofenzívu, "vedlejší" ofenzívu nacionalistů a pak protiofenzívu republikánů. Mapa je jenom jedna a počet žetonů je standardní (280). Guadalajara nezískala žádné ocenění ani nominaci. Při pohledu na průměrné hodnocení patři mezi ty hůře hodnocené v rámci série. Což mi přijde škoda, protože námět je určitě atraktivní.

12. ROCK OF THE MARNE (2008)

Klasická zákopová válka (hnědé zvlněné hexy představují zákopy)

Netrvalo to dlouho a série se opět vrátila do Velké války. John Best tentokrát zve hráče, aby vybojovali tzv. druhou bitvu na Marně v červenci 1918. Ludendorff věřil, že by Němci mohli zahájit svou ofenzívu po obou stranách města Remeš ve snaze vytvořit průlom na Paříž. Jenže francouzská obrana Němce zaskočila a následoval prudký spojenecký protiútok včetně nasazení velkého množství tanků, který Němce donutil k ústupu. Rock of the Marne má řadu stejných či podobných herních prvků jako Operation Michael, který jsme si představovali v předchozím díle. Byla rozšířena část týkající se vzdušných sil. Kromě bombardování mostů a pozic pěchoty mohou hráči pomocí CAP (Combat Air Patrol) narušovat svými letadly nepřátelské vzdušné útoky.

V krabici najdeme jednu papírovou mapu o velikosti 22x34" a opět standardní počet 280 žetonů. K dispozici je hlavní scénář (kampaň) a dále 4 bitevní scénáře. Stejně jako Guadalajara ani 12. dílu série se nedostalo pocty v podobě ocenění či nominace.

13. BASTOGNE (2009)

Situace po rozestavení jednoho ze scénářů

SCS se znovu vrací do Ardén, tentokrát se soustřeďuje na boje o malé městečko Bastogne, které hrálo velkou roli v ardénském tažení. A jak napovídá podtitul hry - Screaming Eagles Under Siege,18-27 Dec '44 - jde o boje během 9 prosincových dní roku 1944, kdy se slavná americká 101. výsadková divize (Křičící orli) bránila přesile německých jednotek. Po delší odmlce se do designu 13. dílu pustil sám Dean Essig a připravil v pravidlech pro Bastogne pár zvláštností. Samostatnou fází je Road March, tedy pohyb jednotek, které začínají na silnici, cestě nebo železnici a nesousedí s žádnou nepřátelskou jednotkou. Jednotka obdrží 3 body (Road March points). Každý z těchto bodů umožňuje přesouvat jednotku podél silnice, cesty nebo železnice, dokud se nezastaví ( v pravidlech je řešeno, kdy se jednotka musí nebo může zastavit). Důležité je, že taková jednotka se pak může přesouvat i v rámci klasické fáze pohybu (Movement). Jde tedy o poměrně bezprecedentní vzdálenosti, které mohou některé jednotky v této hře během tahu překonat, čímž hra staví kontrolu nad těmito komunikacemi do primárních zájmů hráče. Významná část pravidel se také věnuje fázi dělostřelecké palby na menší i větší vzdálenosti. Vítězné body zde sbírá pouze hráč za Němce. A to za udržení některých německých jednotek, za kontrolu klíčových komunikací a také pokud jeho jednotky dosáhnou políček, které tvoří Bastogne.

V krabici dostanete standardní výbavu (mapa 22x34", 280 žetonů, obligátní 2 kostky, pravidla série i hry) ale netradičně i pomocné barevně vyvedené A4 karty. Ani Bastogne se nemůže chlubit oceněním či nominací, ale dle hodnocení BGG jde o zdařilý díl série.

14. KARELIA '44 (2011)

Kompletní mapa s typickým severským terénem

Série ve 14. díle zůstala ve 2. světové válce, nabídla ale nepříliš často zpracované téma tzv. Pokračovací války, což je sovětsko-finská válka, jenž navazovala na Zimní válku z let 1939-1940. Sovětský svaz připravil v létě 1944 mohutnou ofenzívu na Karelské šíji. Ta začala 9. června 1944 a byla vedena opravdu zničující silou. Kromě mnohonásobné převahy měla na svědomí těžké ztráty obránců dělostřelecká palba a letecké bombardování. Finové, ač vedli obranné boje mistrně, nemohli dlouho odolávat a postupně byli zatlačováni. Finsko se nakonec dokázalo ubránit a Stalin díky obrovským ztrátám nakonec pochopil, že na finské frontě neuspěje.

Designérem hry je nováček v sérii Ken Jacobsen. Hráči stojí proti sobě v pozicích, kdy jeden ovládá sovětské jednotky a druhý finské jednotky, s nimiž bojují i 2 estonské a 1 německá jednotka. Hra přichází s unikátním systémem tzv. Boss points, tedy jakých si bodů vůdce. Ty určují, jak dlouho bude trvat hra. Tyto body se evidují na zvláštním ukazateli. Hráč za Sověty obdrží tyto body na začátku hry a poté v průběhu může získat další. Jedná se o vyjádření spokojenosti či nespokojenosti Stalina s vedením této války. Dokud hráči za sovětskou stranu zbývají Boss points, může pokračovat v ofenzívě. V sekvenci tahu je tedy přímo fáze Boss Patience Phase, kde se hází kostkou a její výsledek může znamenat snížení počtu bodů vůdce o 1. Jakmile body vůdce dojdou, hra končí a určí se výsledek. Karelia '44 také odráží asymetričnost armád na obou stranách. Zatímco sovětské síly jsou mnohonásobně vyšší, finské jednotky jsou mobilní a mají skvělou artilérii. Další zajímavou fází je příprava ofenzivy, která umožňuje nasadit těžší artilérii, což je řešeno pomocí posunu na CRT tabulce.

Hra opět nabízí mapu, která se perfektně vejde na stůl, tedy s rozměry 22x34". Stejně tak počet žetonů je standardních 280. Přestože hra nezískala ocenění ani nominaci, má velmi dobré hodnocení na BGG.

15. IT NEVER SNOWS (2012)

Napjatá situace u Nijmégenu

 

Pro mě překvapivě se Dean Essig pustil až v 15. pokračování SCS do jedné z nejznámějších operací druhé světové války. Operation Market Garden byl velice odvážný a téměř nemožný pokus spojenců zajistit důležité mosty přes holandské řeky, aby se urychlil postup na Německo. Šlo o kombinaci několika vzdušných výsadků a pozemních operací. Základem pro It Never Snows je hra Bastogne, kterou jsme již probírali. Ale protože operace Market Garden se odehrávala na značně větší rozloze než bitva o Bastogne, padly zde standardy ohledně počtu map a žetonů. Hráč za spojence se snaží plnit cíle na více místech. Organizovat výsadky, zajistit mosty a k tomu ještě paralelně vést pozemní ofenzívu. Německá strana naproti tomu musí likvidovat nepřátelské výsadky, ochránit mosty a také narušovat zásobovací linii pozemních sil spojenců. V každém kole budou obě strany útočit a bránit se zároveň. 

Přestože hra pokrývá značné množství aspektů této části války, jsou pravidla pro samotnou hru pouze na 20 stranách (ke standardním 16 tedy autor přidal jen 4 strany)! Počet map se zvýšil na nevídaných pět, ale všechny mapy používá pouze kampaň, menší scénaře si vystačí s menším počtem. Scénářů je celkem 9, z toho jsou 2 kampaně (v jednom případě se skutečným rozmístěním přistávacích pozic). Počet žetonů odpovídá velkému nasazení jednotek a dosahuje úctyhodného čísla 840. K tomu mají hráči k dispozici i 3 pomocné hráčské A4 karty. Přes všechny ty počty map a jednotek by mělo stále jít o jednodušší válečnou hru. Jde jen o to najít místo pro těch 5 map...

16. HEIGHTS OF COURAGE (2013)

Mapa s ukazateli pro pořadí fází včetně legendy k terénům

Je na místě připomenout 4.díl série SCS - Yom Kippur. Ten se zabýval arabsko-izraelskou válkou v roce 1973. Nicméně pokrýval pouze útok egyptských sil přes Suezský kanál. Jenže souběžně na Izrael zaútočily i syrské jednotky (za účasti menšího počtu marockých, iráckých a jordánských jednotek) a to přes Golanské výšiny. Útok v den, kdy Izrael slavil svůj největší svátek Jom Kippur, byl neočekávaný a Izraeli chvíli trvalo, než se z šoku vzpamatoval. Zpracování tohoto konfliktu si vyžádalo řadu úprav ve specifických pravidlech pro hru. Asi nejzajímavějším je možnost od 11. kola volit mezi 2 operačními tempy (standardní rychlé a nebo pomalé tempo). Hlavní rozdíl je, že v pomalém tempu chybí soubojová fáze (Combat phase). To neznamená, že vůbec nemůže dojít k soubojům, protože ty jsou součástí fází Pohyb a Exploatace (byť se týká jen některých jednotek). Další specialitou je tzv. rigidní ZOC. Ve standardních pravidlech ZOC pohybující se jednotky nezastavuje, pouze zvyšuje náklady pro pohyb. V Heights of Courage projektují izraleské jednotky na hranici s protitankovým příkopem ZOC, který donutí syrské jednotky zastavit. Klíčovou jednotkou v izraelské obraně jsou tzv. strongpointy, což jsou malá opevněná stanoviště. Tyto jednotky umožňují odmítnout ústup a to i jednotkám, které jsou s nimi na stejném políčku. Bitvu o Golanské výšiny má na svědomí Steve Newhouse.

Zahrát si můžete 4 scénáře, 1 z nich je hlavní kampaň o 17 kolech. V krabici najdete 1 mapu o velikosti 22x34", 280 žetonků a 2 herní kostky. V pravidlech (ostatně jako skoro v každé hře série) se dozvíte přímo od autory hry, jak ideálně hrát za jednu či druhou stranu. Hru zdobí velmi pozitivní ohlasy na BGG, nicméně ocenění i nominace Heights of Courage minuly.

17. DAY OF DAYS: The Invasion of Normandy 1944 (2015)

Vylodění na Omaha Beach

Po It Never Snows přišla série s dalším monumentálním vydáním. Vylodění v Normandii už jistým způsobem ztvárnila hra Mighty Endeavor, o níž byla zmínka ve druhém díle tématu. Tentokrát se autor Lee Forester (nováček v sérii) zaměřil na prvních 10 dní bojů v Normandii. Cílem spojenců je především úspěšné vylodění a zatlačení německých obránců dál od pobřeží, aby se urychlil postup do vnitrozemí Francie. Na opačné straně je logicky snaha zabránit vylodění anebo pomocí prudkých protiútoků postup spojeneckých sil zastavit. Monumentálnost spočívá jednak v rozloze (4 mapy 22x34"), tak i v počtu žetonků (v krabici je celkem 8 archů). Ale není to na úkor komplexnosti. První pohled na zvláštní pravidla vypadá děsivě - 56 stran! Kde tedy je ta proklamovaná jednoduchost?! Bližší pohled na tato pravidla ukáže, že od strany 9 je výčet jednotek pro jejich rozestavení na mapě ve scénářích včetně posil. Přes 40 stran tedy zabírá v pravidlech tento výčet pro scénáře! 

Celkově se pravidlově jedná o podobnou hru jako zmíněný It Never Snows. Lee Forester totiž po několika partiích této hry zjistil, že SCS by mohla velmi dobře simulovat vylodění a první dny bojů v Normandii. Přesto bych zmínil alespoň jedno specifické pravidlo a to je nemožnost využít pohyb ve fázi Eploatace v terénu známém jako bocage. Vítězné body získávají spojenci a to za držení konkrétních hexů. Nutí to tedy spojence k rychlejšímu postupu. Hraní napomáhají 4 pomocné A4 karty, které rozhodně nejsou pravidlem u každé hry série. Vedle hlavní kampaně mají hráči možnost zahrát si 4 menší scénáře a 8 minikampaní, což jsou izolované pokusy o vylodění na jednotlivých plážích.

18. PANZER BATTLES: 11th Panzer on the Chir River (2016)

Obklíčení městečka Surovikino

Lee Forester si vzal na bedra i další díl SCS. Ten zachycuje boje německé 11. tankové divize během útoků sovětských jednotek v rámci operace Uran, odehrávající se ve stalingradské "kapse" během prosince 1942. 11. tanková divize se právě vrátila z Francie a s podporou dalších německých sil zahájila útok, který je v učebnicích připomínán jako skvělá ukázka mobilní obrany a protiútoku. A právě tyto divoké mobilní akce, které se přelévají na jednu a druhou stranu, jsou jádrem tohoto dílu SCS. Pravidla hodně těží z předchozích dílů - It Never Snow, Bastogne a Day of Days. Novinkou je chit pull systém, kdy se náhodně tahají žetony pro určení formací.

Boje se odehrávají na 1 nebo 2 mapách standardní velikosti v závislosti na scénáři. Scénáře jsou celkem 4 a počet kol zde je docela malý (od 2 do 7). Žetonkově jde opět o standardní díl, na 280 žetonků stačí 1 arch. Panzer Battles si neodnesla žádnou nominaci na ocenění, ale opět musím doplnit, že hru zdobí na BGG stále velmi dobré hodnocení.

19. AUTUMN FOR BARBAROSSA (2017)

Rýsující se průlom ve směru na Smolensk

Tento díl SCS série vyšel původně v časopise Special Ops #7 v roce 2017. Autorem hry je nováček v sérii - Hans Kishel. Jak naznačuje název hry, půjde o boje na východní frontě, konkrétně snaha o dobytí Smolensku v pozdním létě roku 1941. Úkolem hráče za Němce je nasbírat co nejvíce bodů obsazením vybraných hexů na mapě. Podle počtu VB se pak vyhodnotí jak velké vítězství dosáhla jedna či druhá strana. Pro Němce je klíčová rychlost, je nucen jednotlivé VP sbírat co nejrychleji, protože Rudá armáda se postupně začne konsolidovat (počty posil, zbraní, jednotek). Autor implementoval do hry pravidlo, že počínaje 6. kolem hází hráč za Němce kostkou na to, zda Hitler neočekávaně stáhne některé mobilní jednotky či ne. Dalším specifikem hry jsou jednotky jakýchsi vojenských posádek, které může hráč vytvářet (Garrison units) během své fáze pohybu. Tyto jednotky však nemohou útočit ani se přesouvat, nicméně mohou se bránit. Účelem těchto jednotek je umožnit hráči, aby oddělil ze svých bojových jednotek část, která bude držet klíčové pozice (např. hexy s vítěznými body).

V roce 2021 MMP vydalo druhou edici hry. Místo jedné mapy jsou nyní mapy dvě. Počet žetonků se zvýšil až na 352 a došlo také k jejich zvětšení. Kampaň trvá 10 kol, scénáře zde nejsou. A protože konkurence válečných her (speciálně v kategorii WWII) už v této době byla obrovská, není asi překvapením, že se na Autumn for Barbarossa nedostalo při nominacích na ocenění. Hodnocení na BGG je ale velmi slušné.

20. ROSTOV '41: Race to the Don (2020)

Dobytí Batajsku (kostičky pro označení VP nejsou součástí hry)

Impresivní cover jubilejního dvacátého dílu (pokud nepočítáme druhé edice samozřejmě) nás láká na tažení německé armádní skupiny Jih na Rostov na podzim roku 1941. Tento útok se zdál bláznivým, ale ve finále byl úspěšný. Daní za to ale byla izolace armád na konci velmi tenké zásobovací linie. Pro Rudou armádu to znamenalo po sérii porážek šanci na první koordinovaný protiútok. Autor Ray Weiss připravil pro hráče za obě strany těžká dilemata. Hráč za Němce bude čelit problémům s příliš roztaženými jednotkami, navíc čas je proti němu. Hráč za sovětskou stranu musí zachovat co nejvíce ze svých jednotek pro protitok, který je hlavním cílem.

V krabici najdete 1 mapu o velikosti 22x34" a standardních 280 žetonků. Zahrát si můžete 4 scénáře, ten nejdelší (kampaň) trvá 14 kol. Hra sice nenasbírala zatím žádné ocenění, na BGG ji zdobí velmi vysoký průměr, jeden z největších pro SCS hru.

21. IRON CURTAIN: Central Europe, 1945 - 1989 (2020)

Situace ke konci roku 1945

 

Poprvé v sérii se objevuje téma nikoliv skutečné války, ale té potencionální. Carl Fung se rozhodl připravit scénáře pro válku mezi Západem a Východem po roce 1945 a to až do roku 1989. Spuštění železné opony v této hře neznamenalo studenou válku, ale válku skutečnou. Pomyslným koncem je pád berlínské zdi v roce 1989. Pokrytí tak dlouhého období si vyžádalo velké množství jednotek (žetonků je celkem 1120), ale překvapivě na vše stačí jedna mapa. Mezi zbraněmi jsou i chemické a jaderné zbraně, která mají svou speciální tabulku.

10 scénářů nabízí konflikty v letech 1945, 1962, 1975, 1983 a 1989. Pro našince je určitě zajímavostí, že jsou zde přítomné i československé jednotky v rámci sil Varšavské smlouvy, ale také české jednotky dobrovolníků v armádách NATO. Je i logické, že mapa obsahuje celé Československo a města mají dokonce i správnou diakritiku. Přestože pravidla pro hru mají 52 stran, pouze prvních 16 se týká specifik samotné hry. Zbytek pak jsou především popisy scénářů a rozestavení všech jednotek a také rozsáhlá sekce Designer's Notes, která je velice zajímavá (ostatně jako vždy). I ke hře Iron Curtain mohu napsat, že ač nezískala ocenění ani nominace, těší se na BGG velké oblibě a dobrému hodnocení.

V PŘÍPRAVĚ

V říjnu 2021 by se měla stát součástí rodiny SCS i nová hra NORTH AFRICA : Afrika Korps vs. Desert Rats, 1940-1942. Půjde o monstrum pokrývající celé africké tažení až do rozhodující bitvy u El Alameinu. 5 kampaní různé délky odehrávajíci se na 4 mapách a 5 scénářů, na něž postačí 1 nebo 2 mapy, dávají tušit, že půjde o opravdu velkou hru. Na stránkách MMP se píše dokonce o jakési zjednodušené verzi OCS hry DAK, kterou už jsem zmiňoval v předchozím díle. Znovu bude hrát klíčovou roli zásobování a mobilita jednotek. Žetonů jednotek bude 580. O tom, že se tento díl stane legendou téměř nepochybuji. I když rozsáhlost a pochopitelně i cena budou třeba pro mě výraznou překážkou.

ZÁVĚREM

Sáhodlouhý výčet her série je u konce. Během psaní a získávání informací, jsem se přistihnul, že bych rád měl ve sbírce více kousků než jen ten jeden, který bude v dalším článku představen. Starší díly je téměř nemožné sehnat a tak nezbyde než se zaměřit na ty novější, které mají jednu, maximálně dvě mapy. Dojmy z hraní té jedné hry v sólo režimu, kdy střídám generálské křeslo, jsou veskrze pozitivní. Měl jsem určité obavy, ale vše bylo smeteno skvělou hratelností. Myslím, že série má zaslouženě velký počet fanoušků a to, že je tu s námi tak dlouho, svědčí o tom, že získává i nové hráče. Pokud jste dočetli až sem, klobouk dolů. Třídílné téma jsem původně v plánu neměl, ale nakonec toho materiálu bylo tolik, že nešlo jinak. Mé teprve druhé téma na blogu končí a já už teď se těším, že na další podobný článek nebudete dlouho čekat.

Byl bych rád, pokud byste napsali v diskusi, zda máte nějakou SCS hru, případně, které vás zaujaly tématem či něčím jiným.