Malé ohlédnutí č.2

Druhé malé ohlédnutí bude mít těžkou úlohu, protože oproti prvnímu dílu toho není mnoho k rekapitulaci. Volného času se mi prostě nedostává tolik, kolik bych potřeboval ke hraní a hlavně k psaní. Abych si nestěžoval pořád jen na pracovní vytížení, tentokrát se k tomu přidal překlad jedné hry, do něhož jsem se pustil, a který se ukazuje být poměrně náročný (i proto, že se člověk musí pro některé výrazy a pojmy "dovzdělat" v chytrých knihách a na internetu).

Blogové záležitosti

Od posledního ohlédnutí se na blogu objevil pouze článek o novinkách a pak představení hry Enemy Action : Ardennes. Za své tedy vzaly plány na uveřejnění tématického článku týkajícího se používání různých pomůcek, které hráči mohou ke hraní válečných her využít. Některé z nich totiž používám a proč se o to nepodělit. Jenže on i konec března a začátek dubna budou stále ve znamení fatálního nedostatku volného času a tak možná budu rád, když dám dohromady novinky za březen (zde už mám nějaké pěkné tipy!).

Pokud jste četli představení hry EE:A, možná se ptáte, kdy bude ukázka ze hry? Správná otázka. Ukázka určitě bude (a vzhledem ke komplexitě pravidel se určitě roztáhne na minimálně dva články), ale nemohu slíbit, že se mi to povede v březnu. Osobně to vidím spíše na duben. I proto, že si hodlám vzít 2 dny dovolené a trochu si při hraní deskovek a psaní na blog odpočinout.

Zážitky z hraní

Enemy Action : Ardennes se mi dostala pod kůži! Snad..doufám...Začátky byly opravdu krušné. Po trojnásobném přečtení pravidel (znovu připoínám 68 stran), po přelouskání výtahu z pravidel, který je dostupný na BGG, jsem odehrál několik tahů, abych měl správnou představu o základním fungování hry. Výsledkem pak byl článek s představením hry. Hru jsem pak měl rozloženou až do dnešního rána a byly chvíle, kdy jsem usilovně hrál. To hraní ale bylo přerušované neustálým konfrontováním s pomocnými kartami ze hry a s uvedeným výtahem z pravidel. Je to asi logické, chvíli to trvá, než ty základní mechanismy přejdou do krve. Nakonec ale už jsem byl schopen celkem s jistotou provádět souboje včetně ústupu jednotek a postupu útočníka. Zvykl jsem si i na trochu složitější pravidla posílení spojeneckých jednotek z rezerv. A tak asi jako nejsložitější mi přišla jednoznačně aktivace spojeneckých jednotek s následným provádění akcí z karet. V každém případě se opravdu hodně těším na plnou hru za Němce, protože i to přerušované hraní se mi hodně líbilo a dávalo mi pocit epičnosti celého konfliktu.

Výsledek útoku 3 německých uskupení s popisem události

Protože Enemy Action : Ardennes nemá pevnou mapu, mohl jsem konečně vytáhnout ze skříně schovanou srolovanou průhlednou fólii, kterou jsem si pro tyto účely pořídil asi před 3 lety. Fólii jsem položil na mapu, ale bohužel delší doba ve srolovaném stavu se podepsala na její funkčnosti. Na některých místech se prostě mapa zvedala. Nebylo to nějak zlé, ale některá místa prostě měla menší "bouli". Tak jsem nakonec fólii umístil pod koberec (samozřejmě jsem pod ní i nad ní dal tenké kartony) a snad se to srovná. Hrál jsem tedy bez ní a občas jsem litoval, protože prostě přehyby na mapě jsou a žetonky občas z toho pomaličku sklouzávají.

Nové přírůstky

Měl jsem zapnuté notifikace o znovunaskladnění prvního rozšíření Labyrinthu a na hru RAF : Battle of the Britain 1940. U obou mi notifikace přišla skoro ve stejný den, ale když jsem se po 2 dnech rozhoupal k akci, už bylo zase obé vyprodané. Tomu říkám pech! Nakonec jsem po půldenním procházení eshopů zvolil 2 hry. Jednou je novinka od Teda Raciera (autor třeba Paths of Glory nebo Dark Sands) - 1918/1919: Storm in the West. Krabice překvapivě lehounká, uvnitř papírová mapa s bojištěm první světová války (západní fronta), pouze 1 a půl archu žetonků a pravidla s pomocnou kartou. Pravidla mají 28 stran a mělo by jít spíš o lehčí wargame. I když je primárně určena pro 2 hráče, autor sám píše, že je výborně hratelná sólo (samozřejmě klasické střídání stran).

Druhým přírůstkem je už starší čistě solitérní hra od Jeremy Whitea - Enemy Coast Ahead : Doolittle Raid 1942. To už je naopak krabice doslova napěchovaná herním materiálem! Pravidla mě tedy zaskočila, 62 stran je opravdu dost. K tomu 40 stránkový scenario book a zajimavě pojaté debrífingy. Velice nestandardní pak jsou žetony, především velikostí některých z nich. V té hře se snad myslí úplně na všechno. Pokud jsem správně četl, první scénáře hráče naučí jen bombardování cílů, postupně se přidávají další herní mechaniky a teprve poslední 10.scénář je ten nej, kde řešíte úplně vše od přípravy ke vzletu, po let samotný a nakonec bombardování a snaha se zachránit v Číně nebo v SSSR. Musím se přiznat, že jsem si herní materiály prohlížel ode dne nákup už třikrát...

Objemově podobné, váhově naprosto rozdílné

Ostatní

V minulém ohlédnutí jsem avizoval svou účast v soutěži o hry, kterou vyhlásili pánove Alexander a Grant na svém kanálu The Player's Aid. Ano, správně, Ostkrieg jsem nevyhrál :) Když jsem pak viděl to množství příspěvků pod videem, ani jsem se nedivil. Alexander mě ale následně potěšil zábavným videem, kde nechal svou manželku vybrat z jeho sbírky 10 her, které pak měl poslepu poznat podle toho, jak mu je jeho žena popisuje. Docela jsem se nasmál. Bohužel doma toto nemůžu provést, moje sbírka zas tak velká není, asi bych poznal vše. Ale třeba za pár let, kdo ví! 

Všiml jsem si ale z nejrůznějších článků, videí a rozhovorů u nás v ČR i ve světě, že solitérní hraní se pomaličku dostává do popředí. Nemáte stejný pocit? Neříkám, že hned solitérní válečné hry, ale to je jedno, prostě hraní v jednom má smysl!